Vláda zasáhla do výběru šéfa olomouckých vrchních státních zástupců

Do konce července měl podle svých původních slov předložit nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi jméno nástupce odcházejícího šéfa Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci Radima Daňhela. Jméno favorita na post zveřejnil jako první Deník N, Respektu to nyní potvrdily tři zdroje. Novým šéfem žalobců z Olomouce se měl stát Radim Dragoun, současný šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Tomu končí na konci srpna pětiletý mandát a jak sdělil Respektu, uvažuje o tom, že by se vrátil do řad státních zástupců, které kvůli křeslu šéfa GIBS opustil v roce 2018.

Jenže minulou středu do jmenování zasáhla vláda. Svým usnesením doporučila Igoru Střížovi, aby na post vypsal do konce července výběrové řízení. Jde o naprosto neobvyklý krok, volba vrchních státních zástupců je podle zákona v rukou toho nejvyššího, vybrané jméno pak ministr spravedlnosti schvaluje jen formálně. „Dohodli jsme se, že je to nejčistší řešení, že tak vyloučíme dohady o nějakých zákulisních jednáních a dohodách o budoucím vrchním státním zástupci v Olomouci,“ vysvětluje ministr Blažek krok vlády.

Igora Stříže ale nic nezavazuje, aby výběrové řízení vypsal. Zákon mu dává právo přímého výběru. Nejvyšší státní zástupce Stříž na otázku Respektu, jak se rozhodne a zda výběrové řízení vypíše, do uzávěrky vydání neodpověděl. Kdyby ho ovšem vypsal, ztěžuje to cestu Radimu Dragounovi – dokud bude šéfem GIBS, nesmí se do výběrového řízení přihlásit. Lhůty na přihlášení do výběrových řízení bývají většinou měsíc – a to by mu cestu do Olomouce jako stále funkčnímu šéfovi GIBS úplně uzavřelo.

Dění kolem olomouckého VSZ do jisté míry osvětluje odchod Radima Daňhela. Ten nevydržel ve funkci ani rok – stručně řečeno měl na svém postu velké problémy vést úřad a komunikovat s podřízenými. Olomoucké VSZ má dvě pobočky v Brně a Ostravě, které fungují dost samostatně. Samotný olomoucký úřad pracoval skoro patnáct let pod Ivem Ištvanem v téměř nezměněné personální podobě a podle informací Respektu bylo pro Daňhela složité poradit si s neformálně nastavenými vztahy uvnitř VSZ. Úřad navíc kolem sebe postavil „vozovou hradbu“ poté, co byl Ivo Ištvan z vedení VSZ před patnácti lety nezákonně odvolán a vrátil se tam po roce na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ištvanovi podřízení byli další roky citliví na kritiku z politických sfér. Konkrétně v případu Jany Nagyové a Petra Nečase z roku 2013 se jim politických výtek dostalo opravdu hodně, a to i v posledních měsících od ministra Blažka – směřovaly k údajné nekompetenci úřadu.