Zelené, ale otrocké 

Většina světové produkce solárních panelů má i nadále vazby na Sin-ťiang, tedy čínský region, kde komunistický režim tvrdě potlačuje muslimskou menšinu Ujgurů. Vyplývá to z rozsáhlé zprávy, kterou vypracovali mimo jiné britští experti na solární průmysl, lidská práva a moderní otroctví (část z nich zůstala v anonymitě z obavy z reakce čínské vlády). 

Pět největších výrobců solárních panelů sídlí v Číně a podle zprávy má pravděpodobně „vysoké“ nebo „extrémně vysoké“ napojení na Sin-ťiang, kde se produkuje a zpracovává křemík, klíčový materiál pro výrobu solárních panelů. Výzkumníci zkoumali, nakolik firmy, které své panely exportují do celého světa, „ujgurský“ křemík používají. 

Některé čínské firmy mají tyto vazby zcela prokazatelné. Řada jiných, mnohdy dodávajících na západní trhy, však podepsala deklarace, že se v dodavatelském řetězci vyhýbají surovinám, při jejichž produkci dochází k porušování lidských práv, nucené práci apod. Tedy ke všemu, co se děje v čínském Ujgursku. V datech, která zveřejňují, však často dochází k nepoměru mezi tím, kolik křemíku firmy nakoupily a kolik solárních panelů vyrobí. Podle výzkumníků je proto pravděpodobné, že surovinu nakupují i nepřiznaně. „Víceméně pro každou fázi výroby chybějí transparentní informace,“ píše se ve zprávě, o které detailně informuje deník The New York Times.