Filmy týdne

Od uvedení na letošním festivalu v Berlíně budí animovaný krátký snímek Philippa Kastnera Deniska umřela značnou pozornost. O jeho autorovi, studentovi katedry animace pražské FAMU, se mluví jako o dalším výrazném talentu. Ve filmu vypráví o osobní bolestivé zkušenosti ztráty milovaného psa, což na Berlinale ocenila Dětská porota. Co ji tak oslovilo, mohou od konce srpna zjistit i čeští diváci, protože Deniska umřela se dostane do naší distribuce jako součást výběru FAMU Four – čtyř školních snímků, jež se promítaly na světových festivalech.

Ve výběru je i Electra, absolventský, psychoanalýzou ovlivněný snímek zavedené Darii Kashcheevy o mladé ženě vracející se do vzpomínek a snažící se pochopit vztah k rodičům, Osmý den Petra Pylypčuka o jiné mladé ženě zkoušející se vymezit z dominantního vlivu otce i náboženské sekty, a animovaný dokument Natálie Durchánkové Přes střepy zpracovávající cestu dívky snažící se vyrovnat se znásilněním a pokusem o vraždu.

Deniska umřela i Přes střepy maximálně využívají výtvarné a vypravěčské možnosti plastického média animace. Ta tvůrcům umožňuje na krátkých plochách jít zkratkami a symbolikou do maximálních intimních a niterných hloubek. Oba autoři zároveň vyprávějí o své autentické zkušenosti a animace jejich emoční intenzitu kongeniálně násobí. Deniska umřela je film ztišený. Napomáhá tomu namodralá paleta barev, kterou Philippe Kastner volí. Křehce vypráví o smrti své jezevčice Denisky, které je film na konci věnován. Snímek je plný ztišených symbolů, jež vyjadřují, co bolí, a zároveň jej posouvají dopředu. Animace je vizuálně okouzlující i vypravěčsky do detailu promyšlená. Film tak má vtahující tempo – jako by plynul s elegancí duše, která odešla a vznáší se jako anděl strážný nad těmi, kdo zůstali. Silné a nenucené je i ne-antropocentrické poselství: je zcela v pořádku truchlit nad zvířecími souputníky, silná vazba k nim není podivínství, ale pouto na rovině s těmi, které si vytváříme se členy stejného živočišného druhu. O síle pout, jež mohou fungovat jako záchranná síť, je také doslova řezavý snímek Přes střepy. I jeho autorka Natálie Durchánková v závěrečných titulcích děkuje, tentokrát oběti brutálního znásilnění, která jí svůj příběh svěřila. Právě z její perspektivy celý traumatizující akt i následné bolestivé hojení těla, ale hlavně duše, vypráví. Tvář ženy, jež je na nejisté cestě od oběti k vítězi, vidíme jen krátce z kraje snímku na mobilu a následně více a více v zrcadle, jež se rozpadá do střepů a zvolna skládá do nového obrazu.