Ursula versus vlci

Situace s vlky v Evropě došla tak daleko, že je načase zvážit jejich vybíjení. Tvrdí to alespoň Evropská komise. „Koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro člověka,“ prohlásila první zářijový týden šéfka komise Ursula von der Leyen. „Vyzývám vnitrostátní orgány, aby přijaly potřebná opatření,“ pokračovala a dodala, že komise začala sbírat data z terénu pro případné odebrání statusu ohroženého druhu vlkům – což by umožnilo jejich snazší vybíjení.

Na čtenáře zvyklého slýchat o Ursule von der Leyen v souvislosti s Ukrajinou nebo aktuálně se sporem o levná čínská elektroauta to může působit jako blesk z čistého nebe. Jde však o několikaletý příběh, který se dlouho odehrával v zákrytu světových událostí.

Vlci se už drahnou dobu vracejí do evropských regionů, kde je dlouhá desetiletí nikdo neviděl. Zemědělci napříč Unií si kvůli tomu začali stěžovat, že jim napadají stáda, a žádali stát o kompenzace za usmrcená zvířata. Zprvu se to řešilo na národní úrovni, loni v září ale farmáři vycítili příležitost posunout svoji věc výš. Tehdy vlk na rodinné farmě u Hannoveru roztrhal poníka von der Leyen, třicetiletou Dolly, a šéfkou komise ztráta oblíbeného zvířete otřásla.