Česko spíše pravicové, nebo levicové? Na to pravidelně odpovídají výzkumníci Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), kteří svým respondentům mezi jinými dotazy pokládají i otázku: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ A nabídnou škálu od 1 do 11, ze které si respondenti vybírají. Šestka je střed, nahoru od ní k jedenáctce je „vpravo“ a dolů k jedničce „vlevo“.
Výsledky posledních šetření z června a července 2023 hovoří jasně pro pravici, ke které se řadí 44 procent dotázaných. 25,5 procenta pak do středu a necelých 23 procent se hlásí k levici. Jde přitom o „sebezařazení“ – žádná definice levice či pravice není zmíněna, cílem je tedy spíše zjistit, jak politicky orientovaní se respondenti cítí být. A faktem je, že těch, kteří o sobě tvrdí, že jsou levicoví, od roku 2013 ubývá – „z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny,“ říkají sociologové s tím, že zastoupení pravice v posledních deseti letech naopak rostlo.
Nejlevicovější, tedy s převažujícími hlasy na škále 1–5, jsou voliči ČSSD a KSČM, napravo, tedy naopak s hlasy mezi 6–11, stojí voliči koalice Spolu. Nejrozporuplnější základnu má v tomto směru ANO a SPD: poměr těch, kteří se hlásí k levici a pravici, je u nich prakticky totožný. Výzkumníci se kromě preferencí doptávali ještě na hodnocení životní úrovně respondentů, z čehož vyplynulo, že ti, kteří svou životní úroveň hodnotí jako špatnou, spíše tíhnou k levici (45,2 procenta). Zbytek pak naopak k pravici (25,6 procenta) nebo ke středu (25,5 procenta).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].