Co ukázal vztah Senátu a prezidenta díky hlasování o ústavních soudcích

Pavel Simon, který působí jako soudce Nejvyššího soudu, se minulý týden stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla do Ústavního soudu, který neuspěl v horní parlamentní komoře. Nebyl však zdaleka jediným nominantem, u kterého se objevila kritika a spory mezi Pražským hradem a Senátem. Co si tedy odnést z dosavadního projednávání nových ústavních soudců? A máme počítat s tím, že výběr bude podobný během celého Pavlova prezidentství?

To jsou otázky, které si kladou nejen odborná veřejnost a média, ale i sám prezident. Alespoň to zmiňují jeho spolupracovníci, kteří s ním řeší výběr soudců pro Ústavní soud, jenž se musí během dvou a půl roku celý obměnit. Jisté podivení nad tím, jak senátoři k posuzování jeho návrhů přistupují, ostatně obsahoval také jeho projev předcházející diskusi o Simonovi. „Opakovaně jsme svědky, že kandidáti na ústavní soudce jsou veřejně tak důkladně rozebíráni, jak tomu nebylo nikdy před tím. A to dokonce detailněji než u některých skutečně kontroverzních kandidátů, které navrhovali moji předchůdci,“ řekl Petr Pavel. „Pochopitelně si kladu i další otázky. Co se změnilo, že je dnes grilování kandidátů tak detailní, že jde tak hluboko i do jejich osobního života? Je to jen nově pojatým detailním zájmem o jejich osobnost? Nebo je to nějaký vzkaz?“

Jinými slovy (která zaznívají i odjinud): není důkladné zkoumání spíše vyjádření nesouhlasu se způsobem výběru, který nastavil nový prezident? Chtějí senátoři prezidenta „dotlačit“ k návrhu konkrétního jména nebo většímu vlivu předtím, než se jméno oficiálně objeví? Podobná prohlášení totiž zaznívala i z řad senátorů už od nástupu nového prezidenta. Jejich autorem byl například předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS), ale ani další senátoři se netají tím, že mají poměrně jasnou představu, kdo by měl na Ústavním soudu sedět. 

Hrad přiznává, že takto důkladné přezkoušení nečekal. Zvlášť když existuje neformální kanál komunikace – dříve, než hlava státu jméno pošle jako oficiální návrh do Senátu, oznámí ho předsedovi komory Miloši Vystrčilovi (ODS) a ten o něm poté diskutuje s dalšími aktéry. „V minulosti u navržených jmen často stačilo, že jsou uznávaní v justici a jejich nominace je podpořená autoritou prezidenta. Senátoři pak hlídali jen výslovné excesy, jako byla nominace někoho, kdo byl v minulosti v KSČM a podobně,“ popisuje ústavní právník a šéf prezidentova konzultačního panelu Jan Kysela.