Deset let Nové hedvábné stezky: Čína ve snaze o nový světový řád obrací pozornost na jih

Když čínský prezident Si Ťin-pching na podzim roku 2013 krátce po nástupu k moci oznámil svůj cíl vytvořit tzv. Novou hedvábnou stezku spojující Asii s Evropou, řada evropských státníků včetně těch českých mu tleskala. Od plánu, který zahrnoval výstavbu silnic, dálnic a dalších infrastrukturních projektů, si politici slibovali prosperitu plynoucí z lepšího napojení na asijské exportní trhy a potenciální hrozbu rostoucího politického vlivu asijské velmoci nikdo příliš neřešil. O deset let později, kdy Si Ťin-pchingův ambiciózní plán slaví deset let existence, vypadá situace úplně jinak: Zatímco evropské státy se od programu postupně odvrátily, Čína svůj plán pod novým názvem Pás a stezka rozšířila na celý svět a úspěšně ho realizovala ve více než stovce zemí Afriky, Jižní Ameriky a Asie, kde za dohromady více než bilion dolarů postavila dálnice, přehrady, telekomunikační sítě, elektrárny nebo přístavy. Díky masivním investicím získal Peking v těchto zemích silný politický vliv a v současné éře rostoucí rivality se Západem se ho nyní snaží využít ke změnám v mezinárodním mocenském uspořádání, v němž chce hrát dominantní roli.

Tato snaha se naposledy ukázala na summitu, který Si Ťin-pching uspořádal minulý týden v Pekingu k desátému výročí založení Nové hedvábné stezky a delegátům zemí zapojených do projektu na něm předestřel, jak by nové světové uspořádání z jeho pohledu mělo vypadat. „Ideologická konfrontace, geopolitická rivalita a utváření bloků nejsou naší volbou,“ řekl Si ve zjevné narážce na skutečnost, že se západní mocnosti staví proti rostoucí čínské agresivitě vůči Tchaj-wanu a snaží se bránit vstupu čínských technologií na své trhy. „Jsme proti jednostranným sankcím, ekonomickému nátlaku a narušování obchodních řetězců,“ dodal poté s odkazem na nedávný americký zákaz americké vlády vyvážet do Číny technologie nutné k výrobě čipů.

Možná ještě více než prezidentova úvodní slova však o postupném geopolitickém posunu čínského projektu vypovídalo složení hostů summitu. Původním záměrem Nové hedvábné stezky bylo propojit Asii s Evropou, na letošní setkání do Pekingu však přijel pouze jediný lídr členské země EU – maďarský prezident Viktor Orbán. Ještě na předchozí summit před čtyřmi lety jich přitom dorazilo sedm. Drtivou většinu z letošních více než 130 přítomných delegací tvořili zástupci rozvojových zemí globálního jihu, kde Čína v uplynulých deseti letech investovala miliardy dolarů. Ústup evropských států z iniciativy Nové hedvábné stezky odráží na jedné straně nenaplněná ekonomická očekávání ze slibovaného přílivu investic, ale také zmíněné geopolitické obavy z rostoucího čínského vlivu a sbližování země s Ruskem. Vladimir Putin, kterého Mezinárodní trestní tribunál stíhá za válečné zločiny spáchané během invaze na Ukrajinu, byl ostatně hlavním hostem pekingského summitu a Si ho označil za svého „drahého přítele“.

Podle analytika Martina Hály z organizace Sinopsis obě země pojí snaha o „revizi“ mezinárodního uspořádání, v jehož čele stojí Spojené státy, a ruská invaze na Ukrajině proto byla z pohledu Číny legitimním krokem, ačkoli ji Peking otevřeně nepodporuje. „Putinovo dobrodružství na Ukrajině je ukázkou nového typu mezinárodních vztahů, deklarovaného loni ve společném prohlášení obou mocností tři týdny před ruskou invazí,“ připomíná Hála. Putin ve svém proslovu, během nějž několik delegátů demonstrativně opustilo sál, vyzdvihoval spojenectví mezi oběma zeměmi: Rusko i Čína podle něj usilují o „dlouhodobý ekonomický růst“, zároveň ale „respektují civilizační pestrost a nárok každého státu na jeho vlastní model vývoje“, jak uvedl Putin ve zjevné narážce na častou kritiku Západu za nedodržování lidských práv v obou zemích.