Jmenování premiérova poradce je na účinný boj s dezinformacemi málo

Výsledky nedávných parlamentních voleb na Slovensku ovlivnilo šíření dezinformací, upozornili po jejich skončení lokální analytici. Nekontrolované šíření falešných a manipulativních zpráv považuje za problém také 63 procent Čechů, zjistil průzkum společnosti Median uspořádaný letos v létě. Navzdory sílícím indiciím, že dezinformace ve střední Evropě představují reálný problém, však vláda premiéra Petra Fialy téma příliš neřeší. Nedávné jmenování politologa Miloše Gregora premiérovým poradcem pro tuto agendu na tomto faktu – alespoň podle mínění expertů – nic nemění.

Analytička Prague Security Studies Institute Kristína Šefčíková považuje Miloše Gregora za člověka, který má o problematice přehled, což podle ní dokázal například vydáním publikace Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! věnované rozpoznávání věrohodných zpráv. Analytička ale upozorňuje na to, že Gregor v rámci své pozice nemá přidělené žádné zvláštní pravomoci, pro výkon funkce nebude mít vyčleněn rozpočet a nebude disponovat týmem zaměstnanců, což jeho reálné možnosti výrazně limituje. Šefčíková v té souvislosti připomíná, že ještě na začátku letošního roku měla vláda speciální úřad zmocněnce pro dezinformace zaměstnávající několik lidí, který vedl Michal Klíma, na jaře se ale rozhodla ho bez náhrady zrušit. Boj s dezinformacemi poté převzal národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar, který má ale vedle toho na starosti širokou agendu sahající od zahraniční politiky až po bezpečnost, tématu dezinformací tedy logicky nemůže věnovat dostatek pozornosti. „Tehdy jsem získala dojem, že se vláda celé téma rozhodla upozadit,“ říká Šefčíková.

Názor analytičky sdílí i Bob Kartous, který je mluvčím Českých elfů – tedy platformy monitorující výskyt dezinformací ve zdejším prostoru. „Tomáš Pojar po zrušení pozice Michala Klímy uvedl, že pojem dezinformace neumíme definovat, což bylo velmi překvapivé pro celou komunitu, která se tématem zabývá,“ říká Kartous. Podle analytika Pojarův přístup odráží postoj části nejsilnější vládní strany, která dezinformace nepovažuje za politický problém a jakékoli snahy o nastolení této agendy odmítá. Fialova vláda přitom ještě za působení Michala Klímy připravovala zákon o dezinformacích, který měl například umožnit v případě potřeby vypnout webové stránky šířící falešné zprávy, k jeho předložení ale zatím nedošlo. Podle aktuálních informací mluvčího ministerstva vnitra je zákon připraven ke vstupu do připomínkového řízení. Kartous ale odhaduje, že k jeho přijetí současná vláda nenajde politickou vůli.

Oba zmínění analytici se nicméně shodují, že k potírání fake news není nutné mít zvláštní zákon – stačí se opřít o stávající legislativu a důsledně využívat například paragrafy o šíření nenávisti, poplašné zprávy nebo pomluvy. „V tomto směru musím říci, že se práce zdejších policistů v poslední době výrazně zlepšila,“ říká Šefčíková. Také podle Kartouse jde efektivně tlumit účinky falešných zpráv i bez speciálního zákona. Evropské státy jako Velká Británie, Německo nebo Finsko tak činí například prostřednictvím týmů strategické komunikace působících pod hlavičkou vlády nebo různých ministerstev. Účelem těchto týmů je na základě aktuálního dění předvídat, jaká témata bude veřejnost řešit, a uchopit je ve veřejném prostoru dříve, než to udělají dezinformátoři. „Miloš Gregor sice v rozhovoru řekl, že chce předvídat, jaká témata se budou v prostoru objevovat, když k tomu ale nemá tým, těžko bude mít možnost něco reálně změnit,“ soudí Kartous.