Postoj místo boje. Vláda zkouší nový pohled na dezinformace.

Ministři vnitra a školství, Vít Rakušan a Mikuláš Bek, představili minulou středu na neformální schůzce s médii strategii státu v „boji“ proti dezinformacím. Uvozovky jsou správně, oba ministři jsou přesvědčeni, že slovo boj není namístě a v prezentovaných dokumentech je nahrazeno výrazem postoj. „Boj evokuje v téhle oblasti, která se týká svobody slova, jakýsi cenzorský či mentorský přístup státu, a to považujeme za kontraproduktivní,“ vysvětlil ministr Rakušan Respektu.

Oba ministři, ale i čerstvý premiérův poradce v oblasti postoje k dezinformacím Miloš Gregor potvrzují, že to nic nemění na tom, že dezinformace představují zásadní hrozbu pro bezpečnost státu. Že jsou nástrojem jak ruské, tak čínské propagandy, součástí informační války, která má za cíl oslabit vztah veřejnosti k hodnotám, na nichž stojí tuzemská demokracie.

„To všechno platí. Ale stát a jeho instituce musejí rozlišovat mezi těmi, kdo dezinformacím podléhají třeba jen někdy, a mezi těmi, kdo je šíří, a jestli je nešíří třeba na popud nepřátelské země,“ říká Rakušan. A právě toto rozlišení, míra jeho nebezpečí, možný právní postih jsou jádrem debaty, která zesílila po vpádu Ruska na Ukrajinu. Stát ústy obou ministrů či premiérova poradce definuje dezinformaci jako lež či polopravdu šířenou se záměrem oklamat veřejnost a ovlivnit její vnímání reality. Dodnes se však nenašla hranice, kdy už mohou a mají úřední místa mocensky zasáhnout a kdy ještě ne. A debata o této hranici je podle expertů pro bezpečnost země důležitá.

V Evropské unii jako celku ani v žádném z jejích členů zatím neexistuje legislativa, která by dezinformaci právně zaškatulkovala. Existují však paragrafy, na jejichž základě se dá řada nebezpečných dezinformací stíhat. V Česku jsou to třeba zákony postihující pomluvy, šíření poplašných zpráv, podněcování k nenávisti, popírání válečných zločinů atd. V posledních dvou letech se – podle policejního prezidenta Martina Vondráška – policie začala intenzivně zabývat slovními trestnými činy. Například loni bylo policií stíháno 282 slovních útoků s nenávistným či k násilí vybízejícím podtextem, letos to bude zhruba stejně – ale je to desetkrát více než v roce 2019 a třikrát více než v roce 2020. Podobný nárůst obvinění je u dalších slovních trestných činů, a jak říkají analýzy BIS, tato zákonná represe skutečně omezila v posledních měsících „brutalitu“ a škodlivost slovních útoků i lží. Dezinformátoři si podle analýz v tuto chvíli dávají pozor.