Svět

Mírový vyjednavač Africké unie a bývalý prezident Nigérie Olusegun Obasanjo v rozhovoru s deníkem Financial Times vyčíslil počet obětí občanské války v Etiopii. Jedná se o vojáky, členy milicí, zastřelené civilisty i oběti válkou způsobeného hladovění a nedostupné zdravotní péče. Od listopadu 2020 do listopadu 2022 bojovala armáda centrální vlády (s pomocí armády sousední Eritreje a milicí dvou regionálních vlád) proti jednotkám vzbouřenecké vlády severní provincie Tigraj, jejíž elity Etiopii v letech 1991–2018 diktátorsky řídily. Na podzim se díky zprostředkování Africké unie podařilo dojednat příměří, které dosud trvá. Určit skutečný počet obětí afrických válek však bývá kvůli chybějícím datům, špatným matrikám či těžko dostupnému terénu obtížné. Daniel Bekele, který vede Etiopský úřad pro lidská práva, proto vyzval k opatrnosti: „Skutečný počet obětí pravděpodobně nikdy nebudeme znát,“ řekl. Jiné odhady tak pracují s počtem obětí spíše v rozmezí 80–100 tisíc. 

90 vteřin

Přesně tolik času dělí lidstvo od konce světa. Tedy, obrazně řečeno. Na devadesát vteřin před půlnocí posunuli ručičku symbolických hodin posledního soudu správci americké organizace Bulletin of the Atomic Sciences. V té zasedají držitelé Nobelových cen a další přední světoví odborníci na klima, jaderné zbraně nebo fyziku a od roku 1947 vyhodnocují rizika, kterým svět čelí, a podle toho i určují, kolik času nám zbývá do půlnoci, pomyslné konečné katastrofy. Nejdál od ní bylo lidstvo v roce 1991, když končila studená válka, tehdy byla ručička sedmnáct minut od půlnoci. V posledních letech se ale apokalyptický interval neustále snižuje a loni poprvé organizace přistoupila ne ke snižování o minuty, ale o vteřiny. Letos komise ubrala ještě dalších deset vteřin, a to hlavně kvůli válce na Ukrajině.