SPOLU!

Drahé čtenářky, drazí čtenáři,

jaké je to hrát v jednom týmu, a přitom se cítit tak osaměle? Byli jste do někoho tak zakoukaní, až jste se sami v sobě ztratili? Jaké by to bylo skoncovat s kariérou a věnovat se konečně jen rodině? Proč je v noci tak těžké jít domů sám? Může člověk při obyčejné procházce narazit na detektivní záhadu? Stane se dávná tradice obětí malé frapantní indispozice? Vzpomínáte ještě, co všechno se chlapcům a chlapům dělo během povinné vojny? Také se vám někdy při čekání na letišti honí hlavou prapodivné věci? Chtěli jste všemu a všem ujet někam hodně daleko? A přijde jednou doba, kdy ani děti nebudou tím, čím kdysi bývaly?