O incidentu s čínským špionážním balonem se prezident Biden ve zprávě o stavu unie zmínil v jedné větě; naznačil snahu potlačit vedlejší účinky této události. Také pekingská vláda – jak to vypadá – chce záležitost zlehčit. Nejdřív vyjádřila politování a pomocí své cenzury médií a sociálních sítí se snaží uhasit požár čínského nacionalismu.
Při poslední takové krizi to vypadalo, že čínská vláda ve svých médiích antiamerikanismus povzbuzuje. V roce 2001 se americké špionážní letadlo srazilo s čínskou stíhačkou. Čínský pilot zahynul a americké letadlo muselo přistát na ostrově Chaj-nan, kde čínské úřady vzaly posádku do vazby. Po jedenácti nervózních dnech vyjádřily Spojené státy dopisem politování, což Číňané označili za omluvu. Peking potom Američany propustil. Je obtížné si představit, že něco takového by se dnes dalo vyřešit tak rychle a snadno.
Ještě je tu Tchaj-wan
Sledujeme něco v historii téměř unikátního: sílící geopolitickou rivalitu mezi dvěma zeměmi, které jsou přitom silně ekonomicky propojeny. Krátce po podezřelém špionážním balonu se tento týden objevila zpráva, že americko-čínský obchod dosáhl dosud nevídaných 690 miliard dolarů a překonal rekord dosažený v roce 2018 před covidovou pandemií. Toto číslo je o to pozoruhodnější, když si uvědomíme, že bylo dosaženo navzdory clům, která prezident Trump uvalil na mnohé čínské zboží – a Čína pak stejně reagovala na dovoz z Ameriky. Jde to také proti novým pravidlům vyhlášeným Bidenovou administrativou, jež brání prodávat do Číny určité špičkové technologie.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
