Vždycky trochu napřed

Sice ještě nemá maturitu, ale na poli výzkumu už toho dokázal víc, než se leckterému vysokoškolskému vědci podaří po mnoha letech bádání. Za své hlavní téma si ve čtrnácti vybral boj s dezinformacemi a o čtyři roky později už ho gymnazista Matyáš Boháček zkoumá po boku předních světových expertů. Na kontě má spolupráci s profesorem Kalifornské univerzity v Berkeley Hanym Faridem, který patří mezi špičky v oboru odhalování tzv. deepfakes, tedy zmanipulovaných videí působících na první pohled zcela autenticky.

Úspěšný vědec s pražským středoškolákem nejdřív nechtěl ztrácet čas, ale Boháček si ho získal svým zápalem. Loni v létě ho na dva měsíce přijal do své laboratoře. „Připadal jsem si jako dítě v hračkářství, byl to splněný sen,“ vzpomíná Boháček. Výsledkem spolupráce byl společný článek v prestižním odborném časopise PNAS, který vydává Národní akademie věd Spojených států amerických. V laboratoři v Berkeley se Boháček chystá strávit i celé nadcházející léto a poté by rád začal studovat na jedné z amerických univerzit. „Nejdřív ale musím odmaturovat,“ říká s úsměvem nad kávou v centru Prahy tmavovlasý mladík.

Skutečnost, že je oproti svému okolí tak trochu napřed a spolupracuje s často výrazně staršími kolegy, Boháčka provází po celý život – a nijak zásadně ho to neznervózňuje. Dává k dobru historku z dětství, kdy se v počítačovém kroužku učil programování v jazyce Java. „Většina účastníků kroužku byla v deváté třídě nebo už na střední škole, a pak jsem tam byl já, to divné dítě, co chodí do páté třídy,“ vzpomíná.