Dámy a pánové, zvu vás na výlet do jiného světa. Za zážitky plnými exotiky, propojení s ostatními bytostmi, poznáním sebe sama. Zdarma. Zvu vás na cestu, co může začít hned. Tady a teď, klidně u vás na gauči. Já sama jí prošla nedávno, když mi ve vlaku Berlín–Praha náhle zčernal displej mého mobilu. A už se nerozsvítil.
Jedu zrovna jako host na panelovou diskusi na českou ambasádu. Německé dráhy stávkují, a tak jsou všechny spoje zpožděné a já nemám časovou rezervu. Je jasné, že digiopravnu dnes nestihnu.
Co nezčernalo, je naštěstí monitor notebooku, a tak si na vlakové wi-fi rychle kreslím mapku, zapisuji si MHD spojení a píšu domů, že se mi nedovolají. Na hotelu rovnou žádám o ranní wake-up call a papírovou mapku. Horší je, že nemám hodinky, a na ambasádu člověk prostě nechce přijít pozdě, že. Jak byste sledovali aktuální čas, kromě tázání se kolemjdoucích, vy? Já odhaluji třeba: terminál platební karty, reklamní obrazovky či monitor PC na recepci hotelu.


Zpočátku mi to je celé hodně nepříjemné. Berlín sice docela znám, ale jsem prostě zvyklá sledovat cestu na telefonu. Vadí mi nebýt dostupná i pracovně a také že nevím, zda se něco nemění na poslední chvíli. Vše ale klapne a na diskusi si s ostatními pokorně měním vizitky – místo přátelství na Facebooku.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu