Epidemiolog: Jak se bránit černému kašli a záškrtu

Vypadá to, že nemoci, které jsme považovali za ty na ústupu, se vracejí ve velkém. Jaké jsou příčiny?

Ve velkém se vrací zejména černý kašel. Nejzásadnější důvod je obecná neochota očkovat sebe nebo své děti v době, kdy tyto nemoci nevidíme a neslyšíme o nich. Zadruhé jsme vyvinuli vakcíny, které – třeba v případě pertuse neboli černého kašle – sice fungují, ale do devadesátých let to byly robustní vakcíny, u kterých byly vedlejší účinky. Dnes se očkuje takzvanou acelulární (nebuněčnou) vakcínou, dřív to byla celobuněčná vakcína. Ty současné sice nemají tolik vedlejších účinků, minus naopak je, že imunita nevydrží tak dlouho. To je případ vakcíny Tdap, tedy záškrt, tetanus, černý kašel. A to se určitě projevuje v aktuálním nárůstu případů pertuse. A pak tu jsou menší důvody.

Z jaké oblasti?

Za covidu jsme měli roušky a nekonalo se každoroční promořování, když použiju tohle slovo, které nám imunitu vždy trochu zvýší. A ano, obecně bych také řekl, že imunitně na tom možná nejsme tak dobře jako jindy. Zapomínáme i na běžné věci, dostatek vitaminu D, sluníčka, pohybu – zkrátka na životní styl, který imunitu posiluje. A na dalším místě – což někteří možná chybně řadí na první – se na nárůstu podílí migrace. V případě tuberkulózy máme určitě víc případů, protože jsou tu lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu, kde je incidence tuberkulózy a jiných onemocnění o dost vyšší. Na druhou stranu by se to ale nestalo, kdyby přicházeli do populace, která je imunní, dobře proočkovaná.

Jaká je tedy současná epidemická situace?

Černý kašel i záškrt jsou kapénkové nákazy, záškrt se šíří i kontaktem. Loni šlo o desítky až stovky případů černého kašle, teď jsou to tisíce případů, takže jde o výrazný nárůst. Některé roky je ale případů víc, někdy méně, jsou to cykly. Jak jsem říkal, dorůstají ročníky adolescentů, u kterých se šíří nejvíc a které už jsou očkované tou novou, bezpečnější, ale ne tak dlouhodobě účinnou vakcínou. Obavy máme i z toho, že u nás je katastrofálně neproočkovaná populace těhotných žen, jde o pouhá procenta. O tom se skoro nemluví a za covidu se navíc zrazovalo, aby se těhotná maminka očkovala, protože to ovlivní plod. Ale ono to naopak poskytuje novorozencům ochranu, o to jde, do první dávky hexavakcíny je miminko ohroženo a rodič nebo prarodič je může nakazit.

Důvody nárůstu nemocí jste zmínil, ale přesto: jak je možné, že se o tom dočítáme takto najednou?

Zdá se to, ale nárůsty jsme pozorovali už dříve. Letos jde zejména o černý kašel, který na situaci v podstatě upozornil, záškrt a jiné nemoci se znovu objevovaly i v minulých letech. A spalničky už jsme tady měli před covidem; to byla větší ohniska a stále jsou, u nás i ve světě. Spalničky a černý kašel jsou velmi nakažlivé nemoci. Nakazíte se na větší vzdálenost v jedné místnosti. Stačí, aby proočkovanost v populaci poklesla pod pětadevadesátiprocentní úroveň, a ohniska se objevují. Čili fenomén ustupující proočkovanosti se projevil již před covidem.

Takže počet nemocných se postupně navyšoval a černý kašel tento nárůst jen „nasvítil“.

To není jenom český fenomén, týká se celého západního světa. U nás se tenhle rok všichni vzbudili, když uviděli narůstající počty černého kašle, ale že máme víc případů spalniček i víc případů záškrtu, je fakt. A navíc se ještě začala zvedat incidence tuberkulózy. Měli jsme minimální incidenci, pět případů na sto tisíc lidí, proto se přestalo očkovat, protože negativa vakcíny převážila nad pozitivy. A do toho přišla ukrajinská krize. Takže ano, ty trendy tu do jisté míry byly, jen souhra tří věcí – stoupající tuberkulóza, jedno úmrtí na záškrt a tisíce nákaz černého kašle – na ně vrhla světlo, za drama to ale nepovažujme.

Měli jsme příchozí z válkou zasažené Ukrajiny lépe podchytit?

Mám zkušenost z USA, kde jsou všichni příchozí podrobeni screeningu. A musíme na to myslet už na úrovni zdravotnictví – chceme, aby všechny sestřičky a doktoři, kteří k nám přicházejí z Ukrajiny, screeningem prošli. Na to nejsme úplně zvyklí. Jde o bazální screening těch, kdo přijdou ze zahraničí, v závislosti na tom, jaké ta země představuje riziko. A pokud například přicházíte ze země bývalého Sovětského svazu, měli byste screening (detekce) na tuberkulózu, HIV a žloutenky C a B podstoupit.