Hledání nového Bonda, návrat bílého samuraje, analogové nahrávání a Bajaja v Kongu. Naši kulturní favorité na víkend.

Událost týdne

Je to jedna z nejvíce strategických operací zábavního průmyslu plánovaná s milimetrovou přesností a jako taková předváděná veřejnosti. Ve hře je lukrativní komodita, která nepřestává přitahovat fanoušky a fanynky – navzdory tomu, že stojí na „sexistickém, mizogynském dinosaurovi“, jak Jamese Bonda nazvala jeho nadřízená M už ve Zlatém oku z roku 1995. Výběr jeho nového představitele je leckdy dramatičtější než některá z pětadvaceti bondovek. Daniel Craig jako Bond skončil před třemi lety v rozlučkovém Není čas zemřít a hledání jeho nástupce je nyní údajně u konce.

Podle posledních zpráv by nový Bond neměl být ani žena, ani černoch, a nejspíš se tak nenaplní úvahy, že by producenti vyslyšeli aktuální poptávku společenských posunů. James Bond je instituce a přílišné odchylování je riskantnější než možný zisk z progresivního gesta. Podle nejmenovaného zdroje blízkého produkci měl dostat smlouvu k podpisu Brit Aaron Taylor-Johnson. Což je ze všech jmen, která dosud padala (Idris Elba, Jamie Dornan, Tom Hardy), to nejméně známé. Což nasvědčuje tomu, že by zpráva o nabídce mohla být pravdivá.

Taylor-Johnson bez větší „zátěže“ z předchozích známých rolí se hodí. V plánu je nový začátek a (další) znovuobjevení – slovy producentky a strážkyně agentova odkazu Barbary Broccoli – Bonda pro třetí dekádu 21. století. Taylor-Johnson má ve třiatřiceti i správný věk. Není příliš mladý, aby působil nezkušeně, ani příliš starý, aby nemohl špiona hrát minimálně patnáct let, což se čeká.

Už samotné hledání nového Bonda je přitom několik let trvající marketingová kampaň na další film. Oznamování možných kandidátů je stejnou měrou vypouštěním testovacích balonků, jak budou reagovat média a fanoušci, jako udržováním značky Bond v povědomí. Cílem je správná hladina zvědavosti a těšení, která z bondovky v momentě premiéry udělá událost, již nejde minout. Nepřekvapí tedy, že aktuálně začala další fáze operace Bond: spekuluje se, kdo by mohl další film režírovat a nejnovějším jménem ve hře je Nolan. Christopher Nolan. Jindřiška Bláhová

Album týdne

Do natáčení alba Bright Future písničkářky Adrianne Lenker ani jednou nevstoupil počítač. Odpojit se od technologií bylo pro jeho vznik zásadní. Nahrávalo se v opuštěném studiu v lesích přímo do analogového pásu a mix byl taktéž vytvořen na analogovém pultu. Muzikanti hráli naráz společně bez sluchátek, a když bylo hotovo, nechala Lenker vše v rukou producenta Phila Weinroba, aby vybral nejlepší verze, aniž by si je sama poslechla a měla nad nimi kontrolu.

Bright Future je dalším přírůstkem do obsáhlé diskografie plodné autorky, která má na kontě nejen sólová alba, ale především je proslulá díky své kapele Big Thief, s níž od roku 2016 vydala pět řadových alb. Za ně se Big Thief dočkali nejen několika nominací na Grammy, ale jejich intenzivní skladbu Not zařadil do jednoho ze svých ostře sledovaných playlistů také Barack Obama. Bright Future Lenker představuje v té nejkřehčí a nejintimnější poloze, což jen umocňuje způsob nahrávání.

Než vůbec začne úvodní skladba Real House, je do zvuku klavíru slyšet vrzání židlí a pomalé usazování se kapely, načež Lenker začne zpívat píseň obracející se do jejího dětství. Je celá věnovaná vzpomínkám na matku a na zážitek, kdy jí ve čtrnácti doprovázela do nemocnice a byla jí oporou: „Nikdy jsem tě neviděla plakat. Až do té doby, než umřel náš pes... Tehdy jsem tě viděla plakat,“ zpívá ponořená do své paměti a stejně jako v dalších písních je slyšet, jak jí hlas slábne pokaždé, když se odkloní od mikrofonu.

Lenker na albu přemítá nad různými podobami zármutku a naděje, nad bolestí ze ztrát i rozchodů. Písničkářka tyto emoce nezavrhuje a hned druhá skladba se jmenuje Sadness as a Gift. V každém smutku je pro ni obsažená minulá radost, a naopak nadějné vyhlídky v sobě mohou mít ukrytý pořádný kus pesimismu. I proto album nese název Zářná budoucnost. „Je velmi snadné spojovat si jas a světlo s něčím ryze pozitivním,“ říká k tomu v rozhovoru pro The Guardian. „Ale světlo může být oslepující – exploze jsou zářivé.“ Pavel Turek