Bidenovi se zalíbila Trumpova celní politika. To může být jeho zkáza

Již třetí měsíc v řadě je inflace vyšší, než se očekávalo, a pro centrální banku bude složitější snížit úrokové sazby, což by zase mohlo zpomalit ekonomiku. A to ohrožuje vyhlídky prezidenta Bidena na znovuzvolení. Ekonomové si nejsou jisti, proč se inflace drží na tak vysokých hodnotách. Částečně to bude přetrvávající pandemická kocovina. Taky to ale může být tím, že společným rysem americké hospodářské politiky posledních let – za Trumpovy i Bidenovy vlády – je požadovat po spotřebitelích, aby za zboží a služby platili víc.

Obě administrativy napumpovaly za pandemie do ekonomiky velké balíky pomoci, což přispělo k inflačním tlakům. Ale kromě těchto opatření, jejichž dopad už nejspíš slábne, existuje další možná příčina. Donald Trump dosáhl v úřadu jen mála hmatatelných úspěchů. Může však věrohodně tvrdit, že se mu povedlo rozbít jednu desítky let trvající politickou shodu, totiž v oblasti cel. Trump zvýšil cla Číně i mnoha nejbližším spojencům Spojených států na Západě.

Kandidát Biden tato cla kritizoval, prezident Biden je většinou nechal být. Navíc Bidenova vláda důsledně prosazuje zásadu „Buy America“ v zákonech počítajících s velkými výdaji – v zákonu o snížení inflace nebo zákonu o infrastruktuře. Všechna tato opatření vyžadují, aby Američané platili víc za dosažení jistých politických cílů – menší závislosti na Číně, větší ekonomické odolnosti, rozvoje zelené energie skrz dotace nebo podpory domácí výroby. Dokonce i takový zákon o snižování inflace, jak přesvědčivě ukázali hned tři ekonomové, je zhruba pětkrát dražší cestou ke snížení emisí uhlíku než prostá uhlíková daň. Každý z oněch zmíněných politických cílů může být cenný a užitečný. Jednoho ale napadne, jestli cenou za ně není trvale vysoká inflace.