Co tady děláš? Ukaž papír! Babiš slibuje tvrdou ruku vůči cizincům

„A ten migrační pakt! Že je hanba nefackuje. Náš premiér Babiš bojoval čtyři roky proti tomu, aby nebyly migrační kvóty a abychom tady neměli lidi, které tady nechceme mít. A tohle je výsledek Fialovy vlády.“

Těmito slovy komentovala na středečním mítinku na pražském sídlišti Řepy místopředsedkyně ANO Alena Schillerová čerstvé schválení důležitého migračního paktu v Evropském parlamentu. I z jejích slov je zřejmé, že Babiš dostal do rukou výbušné předvolební téma, jímž opět prokazuje schopnost vyvolávat zmar tam, kde nutně žádný není, a živit debaty, které jsou mimoběžné s tím, co je opravdu podstatné.  

Slabina je jinde

Tentokrát šíří narativ, že zatímco jeho vláda s kolegy z V4 uprchlické kvóty zablokovala, Fialův kabinet svolil s jejich schválením. Jenže realita je jiná. Nový migrační pakt neobsahuje „kvóty“, tedy povinnost převzít „Bruselem“ stanovený počet migrantů. Členské státy se v případě, že se nějaká ze zemí na vnějších hranicích Schengenu ocitne v migrační krizi, mohou rozhodnout o svém způsobu pomoci.  

Převzít žadatele o azyl, nebo místo toho platit do společného fondu EU, či pomáhat státu na hranici Unie materiálně. Ano, nějaký způsob solidarity je v případě krize povinný. Jenže vzájemná solidarita je v jádru evropské integrace zakomponovaná od samého počátku a Česko (i Babišův byznys) z ní dlouhodobě profitují.  

Babišem pokřivené argumenty vedou k tomu, že se v české debatě pomíjí podstata dohodnutého paktu, jež leží zcela jinde než v mytických „kvótách“. Nejdůležitější novinkou je, že žadatelé o azyl mají být hned po příchodu či připlutí rozděleni podle zemí svého původu. A kdo – například lidé z Maroka, Bangladéše či Senegalu – nemá valnou šanci na ochranu, nebude smět svobodně pokračovat do evropského vnitrozemí. Na vyřízení žádosti bude muset povinně čekat v nově zřízených centrech na hranicích EU. Azylová procedura by tam měla trvat maximálně tři měsíce, tedy proběhnout mnohem rychleji, než je dnes obvyklé.  

Právně vzato tito migranti ještě nebudou na evropské půdě a po případném odmítnutí žádostí tak bude snazší je deportovat zpět do vlasti. EU doufá, že tímto zpřísněním spoustu lidí od cesty a plavby k jejím břehům odradí.