Jak si užít přechod do stáří

Asi jeden z nejčastějších mýtů spojených s koncem produktivního života a přechodem do etapy zvané stáří je ten, že s příchodem šedesátky si začnou lidé lámat hlavu, co je třeba ještě stihnout a takzvaně si užít. Najít nový vztah? Cestovat? Koupit si pořádné auto? Zkusit dohnat něco z toho, co jsme nestihli? Možná ale vypadá recept na ideální stáří úplně jinak.

Zrakem a srdcem

Hodně o tom ví šedesátník z Tokia Hirajama, hrdina zatím posledního filmu německého režiséra Wima Wenderse Dokonalé dny. Hirajama vede ve svém spartánsky zařízeném bytě osamělý a monotónní život. Probudí se za úsvitu, sbalí matraci a uloží ji do rohu místnosti. Pokropí květináče se sazeničkami stromů vodou, vezme svačinu, oblékne pracovní kombinézu a nasedne do své dodávky. Cestou si koupí v automatu plechovku s kafem, pustí si z kazety hudbu ze svého mládí a jede probouzejícím se městem do práce. Všechno, každý úkon, je prováděno s nápadnou strohostí tak, že to tvoří řetězec jednoduchých rituálů. Ty se navíc odehrávají téměř beze slov, žádná totiž nejsou potřeba. Další den znova a pak znova a tak dále.