Sociopatický zloduch, nožem vyryté písně a krajina zadušená ňadry. Naše kulturní tipy

Událost týdne

Kalifornský hudební festival Coachella završil v neděli 14. dubna první ze svých dvou víkendů – a i když se jedná o zdánlivě vzdálenou koncertní akci, vyplatí se věnovat jí pozornost. Místem konání se totiž nachází v samotném centru amerického kulturního průmyslu, média ji bedlivě sledují a vystupující si dávají extra záležet, aby se právě o jejich show mluvilo. Samostatný koncertní film Homecoming zachycující dvouhodinový program s pečlivou choreografií zde dokonce v roce 2018 natočila Beyoncé, svůj první návrat na scénu po sedmileté pauze tu odehráli Rage Against the Machine a své turné tady v roce 2017 zahajoval Kendrick Lamar.

Právě díky tomu, že se pořádá v dubnu, startuje Coachella festivalovou sezonu jak pro region Spojených států, tak pro Evropu, a tím pádem vynáší na světlo mnohé trendy, které budou pro následující období určující. Jedním z nich je návrat umělců a celebrit z období přelomu tisíciletí, k nimž se vztahují současné hvězdy a užívají si i obliby nového publika.

Newyorští Vampire Weekend na pódium pozvali legendu začátku nultých let – Paris Hilton. Vystoupení britpopových Blur sice bylo přijato s velkou lhostejností, až k očividnému rozladění frontmana Damona Albarna, ovšem v kontrastu s nimi si nikdo neužil takové ovace od davu i médií jako comebackový koncert čtveřice No Doubt, která se na pódium vrátila po devíti letech.

Energická kapela spojující ska, novou vlnu a punk s feministicky zabarvenými texty zpěvačky Gwen Stefani se tu okamžitě stala miláčkem publika z generace Z. Přijetí No Doubt pomohlo i to, že v jedné skladbě hostovala Olivia Rodrigo.

A Coachella efekt se tady okamžitě projevil. Ve dnech následujících po nedělním reunionu vzrostlo streamování tvorby No Doubt o 85 procent a v případě skladby Bathwater – v níž si zazpívala Rodrigo – dokonce o 450 procent. Což je ukázkou nejen síly a renomé festivalu, ale i dokladem toho, jak dnes jeden koncert dokáže hnout poslechovostí a kariérou polozapomenuté kapely.  Pavel Turek

Série týdne

V žebříčku nejlepších dokumentů o skutečném zločinu patří Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta na vrchol. Od šokujícího finále, v němž se newyorský magnát s nemovitostmi nevědomky přiznal ke třem vraždám, protože si zapomněl vypnout mikrofon na toaletě, uplynulo devět let. A pořád má stejnou sílu. Tvůrce Andrew Jarecki se teď k případu vrátil. Druhá část (od 21. dubna na HBO Max) sleduje, co se dělo po přiznání. Durst byl podezřelý z vražd manželky Kathleen v roce 1982, přítelkyně Susan Berman v roce 2000 a souseda Morrise Blacka o rok později. Z poslední vraždy byl shledán nevinným. Teprve Jareckého dokument, v němž Durst dobrovolně s pocitem nedotknutelnosti účinkoval, vedl k jeho obvinění ze smrti Berman.

Není nic složitého si najít, jak případ dopadl. Durst dostal v roce 2021 doživotí a o rok později zemřel. Soud ohledně vraždy manželky, z níž byl také obviněný, už se nekonal. Že tohle víme, však nijak neubírá na tom, co nabízí pokračování série v hlavní roli s jedním z nejabsurdnějších sociopatických zloduchů – jeho křehké tělesné stránce navzdory.