Útok Íránu nebyl tak bezzubý, jak se může zdát

O tom, kde přesně se v sobotu večer nacházel izraelský premiér Benjamin Netanjahu, panují dohady. Jisté je, že se před předem ohlášeným raketovým útokem Íránu proti Izraeli uchýlil do luxusního sídla svého miliardářského přítele Simona Falica. Učinil tak již dříve, například po útocích Hamásu 7. října 2023. Jak uvádí deník Haʼarec, výhodou dvojice Falicových propojených vil shlížejících na Jeruzalém je také to, že se pod nimi nachází obří protiletecký bunkr.  

Nicméně krátce před započetím útoku odstartoval z letecké základny Nevatim oficiální letoun izraelské vlády přezdívaný Křídlo Sionu, jakási obdoba proslulého Air Force One amerických prezidentů. Letoun zamířil na západ a nad městem Rafah zmizel z radarů. Podle některých informací obyvatelé Jeruzaléma viděli, jak se ze sídla Simona Falica rychle směrem ke zmíněné základně přesouvá premiérská kolona.

Netanjahu tedy dost možná útok přečkal v bezpečí na palubě letadla někde nad vodami Středozemního moře. Jiná verze ovšem tvrdí, že evakuace stroje byla motivována tím, že funguje také jako symbol izraelské moci a že vedení židovského státu si chtělo být jisté, že nebude během útoku zasažen. A skutečně, na základnu sloužící také jako přístav Křídla Sionu dopadlo v následujících hodinách hned několik íránských balistických raket. 

Útok totiž nebyl tak zcela bezzubý, jak se teď s odstupem několika dní někdy uvádí. Obranným systémem Izraele proniklo nejméně devět balistických střel a zasáhlo izraelské vojenské základny. Pět z nich dopadlo právě na leteckou základnu Nevatim, poškodilo vojenský dopravní letoun C-130, údajně nevyužívanou startovací dráhu a údajně prázdné hangáry. Další čtyři střely pak zasáhly leteckou základnu Negev. Ani tady nejsou hlášeny významné škody.  

Americký bezpečnostní think tank Institute for the Study of War (ISW) ve svém komentáři k událostem uvádí, že už samotný fakt průniku velkých balistických raket protivzdušnou obranou musí být pro Izrael „důvodem k vážným bezpečnostním obavám“. Írán se v sobotu zjevně nesnažil způsobit škody nebo ztráty na životech tak, aby to nevyhnutelně vedlo k eskalaci konfliktu. Útok byl ohlášen mnoho dní dopředu, což umožnilo přesun amerických lodí do oblasti, příjezd amerického generála Michaela Kurilly, přípravu kompletní izraelské protivzdušné obrany i již zmíněný přesun izraelského premiéra na oblíbené bezpečné místo. Americký prezident Biden stačil přerušit dovolenou a přesunout se do velicího střediska (Situation Room) v suterénu Bílého domu.  

„Budoucí útok, při němž by několik íránských balistických střel proniklo izraelskou protivzdušnou obranou a zasáhlo cíle v Tel Avivu nebo Haifě, by mohl způsobit rozsáhlé ztráty na životech a zároveň poškodit civilní infrastrukturu, včetně přístavů nebo energetických zdrojů,“ píše zmíněný americký think tank. „Ruské útoky na Ukrajinu totiž ukázaly, že i malé množství přesných zásahů proti energetickým a jiným infrastrukturním uzlům může dosáhnout zcela disproporčního účinku,“ dodává ISW. Íránský útok je tak možné vnímat do značné míry jako spektakulární přehlídku íránského sebevědomí, test protivzdušné obrany Izraele a jeho spojenců, ale také jako výhružku. Většinu střel se skutečně podařilo zneškodnit. Přesto: ani Izrael se svými vyspělými technologiemi a mocnými spojenci se nemůže cítit zcela nedosažitelný.  

Zahltit obranu Izraele

Srovnání s Ukrajinou je namístě. Útok, který Írán v sobotu předvedl, je ukázkou válečného konfliktu, jak ho Rusové vedou během své agrese dlouhé měsíce. Jedná se o koordinovaný palebný útok vedený v několika vrstvách, jehož cílem je nejprve zahltit protivzdušnou obranu nepřítele jednodušší technikou a poté mu způsobit rozsáhlé škody střelami rafinovanější povahy.