Vražda za sto tisíc dolarů. Ind v české vazbě by mohl dál rozkolísat mezinárodní bezpečnost

Jestli bude letos speciální agent amerického Úřadu pro potírání drog (DEA) Mark J. Franks upírat svoji pozornost k nějakému světovému městu, bude to Praha a nebude to kvůli drogám. Agent chce u české justice dosáhnout vydání indického občana Nikhila Gupty do Spojených států, protože ho americké úřady podezřívají ze závažného federálního zločinu – plánování nájemné vraždy na území USA.

Guptu loni v létě právě na základě informací od Frankse zadržela na Letišti Václava Havla česká policie a před Vánocemi tuzemská justice rozhodla, že může být dál vyšetřován v USA. Jde ale zatím jen o první kolo složité právní bitvy, v níž české soudy momentálně hrají rozhodující roli. Rozuzlení nebude mít dopad jen na osud jednoho podezřelého, ale především na americko-indické vztahy a potažmo na mezinárodní bezpečnost. Respekt nyní získal nové soudní dokumenty, které podrobněji nasvěcují pozadí tohoto výbušného případu.

Terorismus – a terorismus

O tom, že může být Gupta vydán ke stíhání do USA, rozhodl Městský soud v Praze loni 23. listopadu. Soudkyně Blanka Bedřichová v rozsudku, který má Respekt k dispozici, popsala, že trestní stíhání je vedeno kvůli několika trestným činům: spiknutí za účelem spáchání nájemné vraždy, pokusu o nájemnou vraždu a napomáhání a navádění k ní. Guptovi, indickému občanovi s trvalým bydlištěm v hlavním indickém městě Dillí, za to v Americe hrozí desetileté vězení.

Z dostupných informací amerických vyšetřovatelů je patrné, že Gupta udělal loni dvě zásadní chyby, které ho nakonec přivedly do české vazby. Tou první bylo, že 30. května požádal blíže neurčeného muže, aby mu s vraždou pomohl. Netušil ale, že nejedná s obchodníkem se střelnými zbraněmi a narkotiky, jak si myslel, ale s informátorem agenta Frankse. Tou druhou pak bylo, že o čtyři týdny později zamířil do Prahy, kde měl mít s tajným spolupracovníkem DEA osobní jednání. K tomu už ale nedošlo.

Mezi Českem a USA roky platí smlouva o vydávání zločinců. Když agenti DEA zjistili, že Gupta bude v Praze, aktivovali ji a požádali české kolegy o rychlou akci. Báli se totiž, že z Indie by se jim podezřelého nemuselo podařit dostat. Tím, kdo měl být zavražděn, byl – tvrdí Američané – významný sikhský aktivista a také newyorský právník Gurpatwant Singh Pannun, který s dalšími představiteli sikhské menšiny prosazuje přes odpor indické vlády vytvoření nezávislého státu Chálistán na části tamního území. Indická administrativa označuje sikhské aktivisty jako „teroristy“ a spojuje je s různými násilnými činy.

Zároveň platí, že režim premiéra Naréndry Módího pravděpodobně používá stejné metody, z jakých obviňuje sikhy, když se jejich viditelné tváře, jako je Pannun, pokouší v různých koutech světa násilně likvidovat. DEA konkrétně pracuje s informací, že Gupta měl jednat po domluvě s nejmenovaným indickým vládním úředníkem. Nejde o první takový případ. Krátce před zadržením Gupty v Praze byl v Kanadě zastřelen jiný představitel sikhské komunity, kanadský občan Hardeep Singh Nijjar. Kanadský premiér Justin Trudeau s odvoláním na kanadské tajné služby tehdy oznámil, že za tím může být indická vláda.

Kanada v rozhořčené reakci vyhostila ze země významného indického diplomata a následně došlo k výraznému zhoršení jejích vztahů s Indií. Pannun se s Nijjarem znal, poskytoval mu právní služby a oba patřili k ostrým kritikům indického premiéra Módího. Pokud by rukou vraha spojeného (byť i okrajově) s indickou vládou zemřel nedlouho po atentátu v Kanadě i Pannun v USA, způsobilo by to podobně otevřenou roztržku mezi Washingtonem a Dillím.