Poklady z lesa

Teplé počasí v časném jaře vyhnalo z hlíny některé houby, které se většinou sbírají o dost později. Na Rožmitálsku výletníci našli křemenáče, v okolí Bezdězu hřiby kováře. V Podyjí se v dubnu daly nalézt čirůvky fialové nebo čirůvky dvoubarvé, houby považované spíš za podzimní. Jak se vyjádřil pro Novinky.cz botanik Radomír Němec z Jihomoravského muzea ve Znojmě, „takový houbový mix jsme tady za uplynulé čtvrtstoletí neměli“.

Přesahy do jara

Mykologové ale situaci nepovažují za až tak nezvyklou. „Houby pozdně podzimního období dosti často přesahují do časného nebo pozdního jara. V dubnu se někdy můžeme setkat s podzimní štítovkou, uchem Jidášovým nebo čirůvkou dvoubarvou či fialovou,“ vysvětluje Jaroslav Landa, člen Mykologické společnosti. „Houby letní a podzimní, zejména mykorhizní druhy (tedy ty, které žijí v symbióze s rostlinami – pozn. red.), brzy na jaře většinou nerostou. Spíš mohou některé podzimní přetáhnout růst – pokud je mírnější zima – do ledna. Takovou houbou je třeba šťavnatka pomrazka. Zároveň někdy na jaře mohou vyrůst třeba i hřiby kováře, které jsou jinak typické spíš pro letní období. Další mykorhizní houby pak začínají zvolna růst v květnu a pak až v červnu,“ popisuje překračování ročních období.