Událost týdne
Je dost možné, že si minulý víkend Quentin Tarantino pustil doma Útok krabích monster nebo Kýbl krve. Oba exploatační filmy – ultralevné, ultrarychle natočené a se senzačním obsahem – režíroval v padesátých letech Roger Corman, Tarantinova klíčová inspirace. Na veřejnost se totiž dostala zpráva, že Corman zemřel 9. května ve věku osmadevadesáti let.
Obratem na něj zavzpomínali Ron Howard, Robert De Niro či Martin Scorsese. V novinových titulcích padala slova jako „mentor“ či „gigant nezávislého filmu“. Články často začínaly tím, že Corman stál u začátků kariéry řady budoucích slavných režisérů. Nebýt jeho, bůhví, jak by vypadala dráha Scorseseho nebo Francise Forda Coppoly. Takové zpětné čtení je sice svůdné jako součást mytologie objevitelství, ale spíš jenom romanticky nachází kauzalitu na místech, kde žádná není. Jím produkovaná Dementia 13 kupříkladu nebyla první Coppolův film, zkušenosti nasbíral už před ní na čtyřech jiných filmech.


Aniž bychom chtěli Cormanovi ubírat na dalších zásluhách (jeho cyklus adaptací díla Edgara Allana Poea byl například pro horor zásadní), v tom, co v nezávislém filmu dělal, se od ostatních zas tak nelišil. V padesátých a šedesátých letech pracoval pro historicky vlivnější American International Pictures, pod hlavičkou své New World Pictures později šikovně přebíral a rozvíjel, co už vymysleli v distribuci a produkci jiní. Přesto je to Corman, a ne třeba Samuel Z. Arkoff, kdo je zařazen ve filmovém panteonu, ve kterém ho jako součást příběhu o revolucionářích, kteří mění dějiny, v roce 2010 definitivně potvrdil čestný Oscar.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu