0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kontext13. 5. 2024

Neustoupíme, stávkující můžeme finančně podporovat třeba 500 let

Švédské odbory už několik měsíců bojkotují firmu Tesla. Spor odkrývá propast mezi americkou a evropskou pracovní kulturou 

Boj za kolektivní smlouvu bude ještě hodně dlouhý
Autor: Profimedia

Je to konflikt, který jinde než ve Skandinávii rozhodně neplní přední stránky novin, nelétají při něm nijak zvlášť ostrá slova, výhrůžky nebo třeba vyhazovy. Přesto jde o spor, který ilustruje potíže podnikatelského sblížení Evropy se Spojenými státy a možná naznačuje i to, jak bude Unie v budoucnu přistupovat k americkému byznysu. A taky obráceně. Na jedné straně už měsíce trvajícího konfliktu stojí americký podnikatel Elon Musk a jeho automobilka Tesla, na té druhé jsou odborové svazy Švédska a Dánska – tedy těch zemí, které jsou zároveň jedněmi z nejdůležitějších trhů pro Muskovy elektromobily.

Všechno začalo loni v listopadu stávkou několika desítek zaměstnanců Tesly ve Švédsku, kde firma nemá žádnou velkou továrnu, pouze servisní centra. Jejich pracovníci přišli s požadavkem, aby Tesla podepsala kolektivní smlouvu s jejich odborovým svazem IF Metall, to ale firma odmítla – a odmítá doposud. A tak tito zaměstnanci už více než půl roku stávkují – a nejsou zdaleka jediní. Postupně se k IF Metall přidaly i další svazy v zemi a začaly bojkotovat jakoukoli práci, která souvisela s fungováním Tesly.

Švédská pošta třeba firmě odmítla doručovat poznávací značky na auta. Popeláři přestali svážet odpad ze všech firem a nemovitostí patřících Tesle a letos v únoru oznámil jeden z velkých švédských odborových svazů, Seko, že přestane s výstavbou dobíjecích stanic Tesly v celé zemi. K takzvané solidární stávce se později přidaly také některé svazy v Dánsku, konkrétně zaměstnanci v přístavech a řidiči nákladních aut – ti už od prosince nepřepravují auta značky Tesla do Švédska. Stávkující zaměstnance firmy platí jejich svaz If Metall, který prohlásil, že je může podporovat přibližně dalších 500 let. Tesla nicméně na požadavek k uzavření kolektivní smlouvy dál odmítá přistoupit. Spor se dostal do patové situace. V sázce je ale přitom mnoho – pro obě strany.

Musk vs. švédský model

„Je to šílené,“ komentoval situaci na své sociální síti X (dříve Twitteru) v listopadu Elon Musk. Jeden z nejbohatších lidí planety, který proslul v posledních letech taky různými kontroverzními kroky (třeba když po koupi Twitteru vyhodil čtyři pětiny z asi 7500 zaměstnanců), není zrovna fanouškem odborů. Už dříve například prohlásil, že s celou ideou nesouhlasí, protože nemá rád nic, co vytváří ve firmě dělení na ,panstvo a poddané‘. Odbory podle něj ve společnosti vytvářejí negativní atmosféru. Také proto je Tesla jediným velkým výrobcem aut v USA, který odbory nemá. Ve Švédsku jsou ale základním stavebním kamenem pracovního trhu. Asi 90 procent všech pracovních pozic ve Švédsku je kryto kolektivní smlouvou a 69 procent ze všech zaměstnanců je v odborech. Kolektivní smlouva je ve Švédsku populární hlavně proto, že v zemi neexistuje zákonem určená minimální mzda, která se nastavuje právě v těchto smlouvách – a to pro konkrétní profese.

Na tento takzvaný švédský model už v minulosti narazily jiné americké firmy, které zde otevřely své pobočky. V devadesátých letech například po stávkách a sporech s odborovými svazy nakonec k uzavření kolektivní smlouvy přistoupil výrobce hraček Toys’R’Us. Firma Amazon miliardáře Jeffa Bezose zase před pár lety po konfliktu s odbory zvolila kompromisní řešení – najala si na práci švédskou firmu, která kolektivní smlouvu uzavřenou měla. Právě to je možné východisko, které by mohla ve sporu s odbory zvolit i Tesla. Ale Musk zatím kompromisy odmítá.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc