Zraněné Slovensko

Tisková konference po jednání slovenské vlády končí. Premiér Robert Fico na ní právě oznámil, že Slovensko bude mít nový jaderný blok, a vychází k přistavené vládní limuzíně před kulturní dům ve městě Handlová, které si jeho kabinet minulou středu vybral k vládnímu výjezdu. Než nastoupí do auta, zamíří s pěticí ochrankářů ke skupině občanů, kteří tu na něj na náměstí Horníků za zábranami čekají. Když Fico prvnímu z nich přes zábranu potřese rukou, napřáhne k němu ruku další muž. Drží v ní pistoli ráže devět milimetrů a náměstím se ozve pět ohlušujících výstřelů. Robert Fico padá k zemi. Členové ochranky zalehnou střelce a nakládají zraněného premiéra do auta. Jsou tři hodiny odpoledne třetí květnové středy a Slováci se dozvídají, že na jejich premiéra byl právě spáchán atentát. 

Kolem desáté večer bylo jasné, že Robert Fico po pětihodinové operaci přežil. Jeho stav lékaři označili za vážný. A spolu s premiérem se ocitlo ve vážném stavu i celé Slovensko: zjišťuje, kam může vést nesnášenlivost, a pokouší se o smíření.

Vybičované vášně

Den po atentátu a v Bratislavě v nádražní hale, u pouličních jídelních stánků, v kavárnách, na zastávkách tramvají, všude se lidé baví o útoku na premiéra. Už se dočetli, že útočníkem je jednasedmdesátiletý penzista Juraj Cintula z Levic, který dříve pracoval v dole a jako ostraha v obchodním domě. Za pokus o vraždu chráněné osoby mu hrozí 25 let vězení až doživotí. A z dvacetivteřinové nahrávky pořízené neznámým člověkem na chodbě policejní stanice, která v den útoku začala kolovat po sociálních sítích, už slyšeli i Cintulova slova, že nesouhlasil s politikou Ficovy vlády. 

Když zpráva o atentátu přistávala v mobilech, počítačích, televizorech a rádiích Slováků, dostávala se ke společnosti, která je už delší čas hluboce rozdělená v názorech na svět, politiku a správu země. Doletěla k těm, kteří Robertu Ficovi a jeho vládě fandí – v jejím odstavování policistů a prokurátorů vyšetřujících i trestné činy současné vládní reprezentace, plánu přestat posílat dotace neziskovkám, dostat pod větší politický vliv veřejnoprávní televizi a rozhlas, v nátlaku na umělce, aby se ve svých dílech nezabývali queer tématy, i v prohlášeních, že lepší než pomáhat Ukrajině se bránit je „chtít mír“. A doletěla i k těm, kteří přesně z těchto důvodů proti vládě každý týden demonstrují na náměstích a opozičních setkáních. Obě strany tohoto rozkolu se přitom navzájem viní z šíření nesnášenlivosti.

Bezprostředně po zprávě o atentátu slovenský parlament přerušil jednání. V době, kdy byl Robert Fico na operačním sále a atentátníka vyslýchala policie, svolala vládní koalice v parlamentu tiskovou konferenci. Místopředseda parlamentu Peter Žiga (Hlas) oznámil, že útok v Handlové je důsledkem „vybičovaných vášní a rozdělení společnosti na dva nesmiřitelné tábory“. „Dnes stojíme před základní výzvou, jak uklidnit společnost a začíst vést dialog,“ řekl Žiga.

„Chci vyjádřit těžké znechucení nad tím, co jste tady páchali. Vy – liberálové, média, politická opozice! Šířili jste nenávist vůči Robertu Ficovi,“ říká pak přítomným novinářům Ľuboš Blaha, místopředseda parlamentu i strany Smer. „Kvůli vaší nenávisti dnes Robert Fico bojuje o život! Kvůli vám.“ Pak vystoupil předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko. „Já už mám první hukot na média za sebou,“ odkázal ke svým slovům, proneseným o chvíli dříve v jednacím sále o novinářích slovenského Denníku N, že za atentát mohou „hnusná prasata z enka“ a že „krev na rukou“ má kromě nich i „nenávistná opozice“. „Skončilo období drzosti. Pro SNS začíná politická válka. Budou tady změny k médiím,“ říká Danko.

Představitelé opozice na tiskové konferenci nebyli: Danko návrh šéfa nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko Michala Šimečky, že v dramatické chvíli by měly všechny politické kluby společně odsoudit atentát a promluvit ke Slovákům bok po boku, odmítl: „Pan Šimečka ať si jde do Denníku N mezi lidi, kteří toto způsobili.“ Šimečka, stejně jako představitelé opozičních stran Svoboda a Solidarita (SaS) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) atentát odsoudili i s výzvami k příměří a konci šíření nenávisti. „Fyzický útok na předsedu vlády je především útokem na člověka, ale zároveň i útokem na demokracii. Jakékoli násilí je absolutně nepřijatelné. Nenávistná rétorika, které jsme ve společnosti svědky, vede k nenávistným činům. Prosím, zastavme to!“ vyzvala zemi po střelbě v Handlové končící prezidentka Zuzana Čaputová.