Laboratoř na periferii: Aš se nabízí k testování, jak může stát pomoci zanedbaným regionům

Obrázek na autě starosty Vítězslava Kokoře před radnicí v Aši vyjadřuje opak toho, co si tu lidé o svém městě povídají. I co o něm říká on sám. „Aš na špičce České republiky,“ hlásá velký nápis na stříbrné služební škodovce. Hrdá slova doprovázejí obrys mapy Česka s velkou šipkou mířící do nejzápadnějšího místa, do malého cancourku, který z obrysu vybíhá a v němž Aš na mapě země leží. „No, ano, tak jsme si to na auta napsali. Protože je to jedna z možností, jak se na Aš dívat,“ říká starosta. „Buď jako na město na špici země, nebo jako na zapomenuté místo na jejím konci. Život tu odpovídá té druhé variantě, ale my ho chceme změnit na tu první.“

Ašští politici s čerstvou objemnou studií v ruce nabízejí státu, že se s jeho pomocí stanou „laboratoří“, pokusným místem, na němž si Česko vyzkouší nové přístupy k obtížně řešitelným problémům pohraničí, které by pak mohly po úspěšném místním ověření pomoci i ostatním oblastem s těžšími podmínkami pro život. „Pravidla v zákonech běžná pro zbytek země na Ašsku nefungují,“ říká starosta, „a tak jsme se museli na věci začít dívat jinak, méně obvykle. Bez toho by se tady nikdy nic nepohnulo.“  

Roky čekání

 Ve znaku města jsou tři stříbrní lipani. Německy se ryba jmenuje „Äsche“ a její název dal jméno i městu v nejzápadnějším českém výběžku, obklopeném saským a bavorským územím. Tři ryby nad sebou v modrém poli tady zdobí autobusové zastávky, vlaječky plápolající po městě, plakáty poutající na akce na výlepních plochách či fasádu kulturního centra. Plastika tří lipanů zdobí i kašnu na Poštovním náměstí.