Který menší a méně známý festival byste doporučili během léta navštívit?

Mezi obřími festivaly lze i na severovýchodě republiky v průběhu léta najít řadu klidných ostrůvků, kvalitních hudebních přehlídek s poklidnou, až rodinnou atmosférou. Mezi takové festivaly patří červnový Slunovrat, na který už čtenáře pozvat nemůžu, ale těšit se můžou na jeho „zimní verzi“. Všem, kdo mají rádi muziku a menší festivaly, bydoporučuji Dolnolhotský buben, který se po mnohaleté odmlce vrací s novou energií. Dvě scény nabídnou 31. srpna v Dolní Lhotě u Ostravy velmi lákavý program, kde vévodí americká zpěvačka Caitlin Krisko s kapelou The Broadcast nebo Jana Kirchner, domácí scénu budou zastupovat třeba kapely Buty, Moře dní či Tomáš Kočko & Orchestr. Věřím, že půjde o moc příjemné uzavření letošní festivalové sezony, a to jen pár kilometrů od Ostravy, kam se dá dojet i tramvají.

U nás na Vysočině každý rok chodíme na chotěbořský Mlýn FEST, Opičení na Vysoké a taky na Modletínskou pouť. Všecko jsou to akce na podobném půdorysu: divadlo, kejklíři, muzikanti místní i věhlasnější jako Jarda Svoboda z Trabandu nebo hardcoristi Našrot, kteří by letos na Opičení měli hrát v unplugged variantě. K tomu různé atrakce pro děcka, od chození na chůdách přes střílení z luku nebo kreslení na obličej. A ještě rukodělné jarmarky, někdy s úplnými skvosty, které jinde nejdou pořídit. Výtěžek ze vstupného na Mlýn FESTU jde na provoz lesní školy a školky v Chotěboři. Modletínským peníze pomáhají financovat komunitu Benedictus, kde dobře žijí lidé s mentálním postižením, a z Vysoké se pošle každý rok tam, kde je zrovna třeba. Kolem těchhle akcí se tvoří dočasná, laskavá a otevřená společenství, ve kterých je člověku dobře.

Česko se každé léto tak trochu promění v krajinu posedlou hudbou. Nebojím se tvrdit, že patříme k velmocem malých a DIY festivalů, které organicky vznikají a zanikají a některým se daří v počtu ročníků přehoupnout přes první desítku. Vybírat, kam vyrazit, je možné každý letní víkend hned z několika rozmanitě zaměřených akcí. Za osazenstvo našeho pořadu zmíním edici festivalu Sun Wu Kung, který letos připadne na poslední prázdninový víkend a zároveň se přesouvá do kruhové cihelny v Šárovcově Lhotě. Sun Wu Kung patří k akcím s hodně rodinnou a příjemnou atmosférou odehrávající se v malebných kulisách. Zároveň hudebně poskytuje vhled do dění na tuzemské nezávislé scéně – od punku po psych rock až ambient. Letošní eklektický line-up slibuje například vystoupení hráčky na brumli Aldany Duoraan nebo temné synťákové duo Body of Pain.

Každé léto si ráda odběhnu do duhového průvodu zademonstrovat si za práva všech queer lidí. Jako zvlášť pomilováníhodné vnímám „pridy“, které se odehrávají v menších městech a které jsou oproti „velkoměstským masovkám“ komunitnější a méně komercionalizované. Protože jsem Mostečanka, musím jednoznačně doporučit Most Pride, který se letos koná 24. srpna. Bude nás jako vždycky čekat napěchovaný program: po průvodu se můžeme těšit na panelovou diskusi o změně legislativních podmínek, které se týkají tranzice a změny pohlaví. Následovat bude přednáška o předním českém queer malíři Janu Zrzavém a večer se odehraje spoustu koncertů. Pokud by ale někdo ocenil událost, která se koná dříve a je na druhém konci republiky, určitě doporučuji zajet si 7.–12. července na skvělý zlínský Slavex Pride.