Na otázku, jaký zvuk považuju za nejlepší, bych odpověděla: „Naprosté ticho.“ Takže je zřejmé, že nesnáším hluk.
Favorit na titul „katastrofální, nejhnusnější zvuk“ na mém osobním žebříčku pochází od malého salcburského datla. Podle mého názoru Oscara hrozných zvuků vyhrává jeden specifický datel za svoje ťukání.
Bydlím v Salcburku v rodinném domě, který vlastním spolu se sestrou. Ona ale bydlí ve Vídni, a proto jsem zodpovědná za náš dům já. Před několika lety jsme nechaly připevnit na zeď izolační materiál, abychom ušetřily za energii. Jeden datel si bohužel taky vybral náš dům za své bydliště a pilně na svém novém příbytku pracuje.


Pokaždé, když zaslechnu ve spánku klepání tohoto datla, okamžitě se probudím, vyskočím z postele, připravím se na boj a začínám útok proti nepříteli. Tento pták zjevně považuje zeď našeho domu za vhodné místo na výstavbu svého hnízda. Mám sice ptáky ráda, izolaci našeho domu ale taky. Datel však naše zdi pravidelně poškozuje. Už vytloukl do zdi asi šest hlubokých děr. Ty díry se nacházejí nahoře v prvním patře pod střechou, takže je nemůžeme opravit.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu