Příliš tajemství

První a jediná admirálka španělské armády nebo manželka spisovatele Roberta Louise Stevensona – to jsou dívky bez peněz, které po společenském žebříčku stoupaly díky inteligenci, vtipu i kráse, a zároveň protagonistky životopisných románů Francouzky Alexandry Lapierre (1955). Předloni k nim přibyla Belle Greene, svého času nejlépe placená žena v USA a titulní postava prózy, jíž si autorka nyní odbyla českou premiéru.

Belle (1879–1950) se narodila do elitní černošské rodiny ve Washingtonu; otec byl první afroamerický absolvent Harvardu. Oba rodiče byli mulati se světlou pletí. Po jejich rozchodu se na prahu dospělosti se sourozenci a s matkou přestěhovali do New Yorku. A nejen ona se rozhodla, že popře svůj zčásti africký původ kvůli všudypřítomnému rasismu – symbolizovanému mimo jiné zákonem, že jedinec byl klasifikován jako černoch, pokud měl jen jednu kapku „černé krve“. Sama začala předstírat, že pochází z vybraného portugalského rodu. A také že je mladší, jelikož na neprovdaných ženách od jistého věku ulpívalo stigma.

Milovala knihy, a když pracovala jako řadová zaměstnankyně v univerzitní knihovně v Princetonu, seznámila se se synovcem J. P. Morgana – magnáta, jenž si do soukromé sbírky kupoval vzácné evropské středověké a renesanční rukopisy, prvotisky i kresby. Po četných peripetiích a postupem času se vlastní cílevědomostí a pílí stala nejen vůdčí osobností Morganovy soukromé knihovny a uznávanou odbornicí v elitním prostředí bibliofilů, která zprostředkovala řadu unikátních nákupů, ale též jeho důvěrnicí.

Stejně jako protagonista románu Lidská skvrna Philipa Rotha, jehož osudy byly inspirovány skutečným akademikem a Rothovým přítelem, se rozhodla „přejít k bílým“ – aby nebyla diskriminovaná, ale svobodná. Za radikální změnu identity, nový začátek a oblibu u vzdělanců i aristokratů ovšem zaplatila krutou daň: nikdy nepřestala cítit pochyby a vinu, že zradila svůj původ a opustila většinu příbuzenstva, nikdy se nepřestala bát budoucnosti. Zaprvé proto, že si slíbila, že nebude mít děti, aby ji neprozradily geny, a zadruhé proto, že její otec Richard Greener byl tehdy jeden z nejvýznamnějších černošských aktivistů. Přestože zpřetrhali pouta, kdykoli se mohl vynořit.