Existuje nějaké historické téma, které by se u nás mohlo stát součástí politického boje podobně, jako slovenští populisté mluví o odkazu Cyrila a Metoděje?

Odkaz Jana Husa a husitského hnutí může i dnes výrazně rezonovat. Snaha o reformy a spravedlnost může být vzpomínána při prosazování sociálních reforem, protikorupčních zákonů nebo rovnosti ve společnosti. Důraz na národní suverenitu a nezávislost může být využit v kontextu odolávání vnějším vlivům, ať už jde o světové mocnosti nebo politické organizace, kterých jsme členy. Rozhodování na sněmech může inspirovat k většímu zapojování občanské společnosti do politického procesu. A to, že Hus neustoupil ve svých názorech, může být rovněž vzorem. Ani z demokratických hodnot by se totiž nemělo ustupovat.

Žádné takové téma u nás naštěstí nemáme. A buďme rádi. Dříve to byli husité, ale ti už dnes širší veřejnost nezajímají.

U nás v současné době určitě ne. Pro existenci každého státu je důležitá jeho historická legitimizace, stačí se teď podívat na „historicko-právní“ argumentaci ruských agresorů. Naši slovenští sousedé mají svůj vlastní stát teprve od roku 1993 (pokud tedy nepočítáme Tisův Slovenský štát). Logicky pro jeho etablování hledají argumenty v historii a snaží se počátky slovenské státnosti doložit, většinou dost krkolomně, co nejhlouběji ve středověku. My máme svoji státnost i přes různé zákruty nepřetržitě od 10. století, takže nevzniká velká potřeba tyto věci tematizovat. Může to ale přijít v případě, že by se náš stát ocitl v ohrožení, pak se pochopitelně do historické argumentace opět ponoříme.

V posledních letech v ČR rezonovala řada polarizujících historických témat jako rozdílné intepretace jednotlivých etap a příběhů z období komunistického Československa nebo spory o odkaz některých osobností (bratři Mašínové, maršál Koněv atd.). Podobné diskuse jako součást politického boje očekávám i v budoucnu, a to jak s ohledem na výklad české historie v kontextu národní debaty, tak jako reflexi mezinárodní role ČR. Za stěžejní považuji postupné otevírání archivních fondů k turbulentním devadesátým letům. To vede k nárůstu odborného a veřejného zájmu o témata spojená se společenskou a ekonomickou transformací, proměnami mezinárodní pozice ČR v globálním světě a v neposlední řadě s působením tehdejších, ale také některých současných politických elit.