Jak Čech a Slovák ke štěstí přišli

Zní to jako dezinformace, ale je to pravda. Střední a východní Evropa je v posledních dvou dekádách regionem s největším růstem spokojenosti a štěstí svého obyvatelstva. Platí to pro všechny generace, nejvíce ale u mladších, kteří jsou již nerozlišitelní od Západoevropanů. I díky našemu snažení je Evropa superšťastný kontinent, na rozdíl od mladších Američanů, Afričanů nebo Asijců. Není tedy divu, že sem všichni chtějí.

Překvapivé zjištění přinesla letošní Světová zpráva o štěstí. Zpracovává ji OSN, Oxfordská univerzita, Gallup a konsorcium univerzit. Porovnává se již 143 zemí. Probíhá to každé tři roky od června 2011, kdy OSN definovala pocit štěstí jako součást hospodářské vyspělosti země. Spokojenost se svým životem se měří průběžně v tříleté periodě na reprezentativním výběru obyvatel každé země na stupnici 0–10. Zkuste si odpovědět sami, než dočtete k výsledkům.

Svět není jednoduchým místem pro šťastný život. Země se v tom významně liší. Mezi nejšťastnějšími Finy a posledními Afghánci a Afghánkami je propast šest bodů stupnice. Míra štěstí zemí přitom osciluje kolem několika kritérií. Předně je to sociální ukotvení člověka, tedy existence sociálního zázemí, o které se můžeme v nouzi opřít. Druhým je pocit svobody v rozhodování o svém životě. Ubírání subjektivní svobody není šťastný vývoj, naopak.

Třetí nejsilnější korelát je index korupce dané země. Čtvrtá je charitativnost obyvatel, tedy zda jsme dali v posledním měsíci peníze na dobročinné účely. Pátá je délka zdravého dožití při narození. A konečně logaritmus hrubého domácího produktu na hlavu, který udává kupní sílu obyvatelstva.