Další vtipná dávka zoufalců

Není to nic příjemného, šlápnout hned po ránu do hovna (...), ale svým způsobem je to metafora našeho života,“ tvrdí jedna z postav komiksového příběhu Gemer z pera i štětce slovenského dramatika a spisovatele. Cynická metafora platí na většinu jeho komiksových postav, které trpí životními bolestmi či osudovými neúspěchy: ať se jedná o „woodyallenovského“ hrdinu debutu Rudo, o postavy ztřeštěného thrilleru Zóna nebo o povídkovou sbírku Ruzká klazika žertovně napodobující ruské autory 19. století. Spolu s odkazy na klasiku a výskytem nešťastníků je pojítkem Majlingovy tvorby také specifický, mnohdy černý humor. Vyznačuje se přímostí až nekorektností, originalitou, absurditou, přitom jakousi přirozenou duchaplností. Ani ve své novince autor, ovlivněný jmény jako Sue Townsend, Douglas Adams nebo David Lodge, od první stránky nikoho nešetří a dává vzniknout jednomu z nejvtipnějších komiksů uplynulého roku.

Grafický román pojmenovaný podle regionu jihovýchodního Slovenska, odkud autor pochází, se asi nejvíc podobá zmiňované Zóně, která se ostatně odehrávala za humny – v Rimavské Sobotě. Gemer, první díl zamýšlené trilogie, je podobnou mozaikou na sebe navazujících scének a potkávajících se jedinců v zamotaně a napínavě působícím příběhu. Tam, kde však byla Zóna až konspirativně-špionážní s nádechem parodie na akční příběhy a přesahovala hranice autorovy vlasti, zůstává (zatím) Gemer ukotven na tamní periferii mezi Tornaľou a Plešivcem. Na rozestavěném pozemku spadne do díry malý chlapec, což spustí horečnou záchrannou akci, neboť otvor je příliš úzký, aby se do něj dospělý spustil. Od prvotní zápletky a pochyb, zda vůbec do jámy někdo spadl, se pak během jednoho dne odvíjí vše ostatní; objevují se nové osoby a jejich osudy se střetávají v bizarních situacích i rozhovorech.

Jejich témata odrážejí to, v čem je Majling mistrný a zábavný vypravěč i díky tomu, že využívá zkušenost a načasování divadelního tvůrce. To jest partnerské vztahy, případně neschopnost navázat ty sexuální, dějinné kuriozity, lékařské případy, podivíni a outsideři i satirické komentáře na účet Slovenska. Čtenář se seznamuje s plejádou aktérů: se záchranářem, který neopustil snoubenku jen kvůli soucitu s její vážnou chorobou, s patologem, jenž strádá po rozpadu imaginárního vztahu s Natalií Portman, ředitelem psychiatrické léčebny, který trpí extrémním amnestickým syndromem a nepamatuje si více než jednu prožitou minutu, či propuštěným farářem oblažujícím návštěvníky putyk sžíravými moudry. To vše v obrazech neumělé černobílé kresby připomínající linoryt, kde se „normální“ každodenní realita záhy zvrhává v blázinec (místy doslova) obývaný melancholickými lidmi plnými existenciálních bolů. Ale přes to všechno nebyla deprese snad nikdy zobrazena tak humorně.