Vlastenectví 90210. Seriál pojme příběh Zdeňky Havlíčkové jako komedii ze střední

„Chtějí, abych se provdala. Avšak vy to nejspíše pochopíte, že to u mne nesnadné. Leckoho si nesmím vzít kvůli svému jménu a někdo z lepších mne sotva nyní bude chtít,“ napsala v září roku 1871 Zdeňka Havlíčková Vojtěchu Fričovi a pokračovala: „Bojím se lidí, poněvadž mne tak přísně a nespravedlivě posuzují, bojím se, aby mne kdo viděl veselou, bojím se, aby mne kdo viděl smutnou, a ze samé takové bázně před vším nemohu se ani nijak vpravit v tento život.“

Dceři českého národního „mučedníka“ Karla Havlíčka Borovského zbýval ve chvíli, kdy dopis psala, pouhý rok života. Ve čtyřiadvaceti podlehla tuberkulóze. Měla tehdy těsně před výhodnou svatbou se statkářem Antonínem Svobodou. Toho jí (na rozdíl od od důstojníka rakouské armády, šlechtice polského původu Quida Battaglii, kterého milovala) čeští vlastenci budující kult Borovského schválili. Právě oni jsou těmi z úvodu, kdo chtějí, aby se provdala. Zdeňka Havlíčková se po smrti otce stala „dcerou národa“, když se jí ten složil „na věno i živobytí“. A něco za to chtěl. Třeba zavazující vděk a kontrolu nad tím, koho smí mít ráda.

Jméno novináře, básníka a klíčové figury národního obrození Karla Havlíčka Borovského znají v Česku spolehlivě i ti, kdo na základní škole nedávali pozor. Podle autority Járy Cimrmana patří mezi pár vyvolených do panteonu Českého nebe. U Zdeňky, Havlíčkova jediného dítěte, to ale neplatí. V Českém nebi i v učebnicích bychom ji hledali marně. Nezdědila otcův literární talent, nebyla výraznou postavou tuzemských dějin, nehýbala jimi ani nijak nepřispěla k „budování národa“. Před deseti lety její osud detailně přiblížila Milena Lenderová v knize Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové (2013). Zaujala ale spíš historiky než laiky.

Nicméně letos o „zapomenuté“ Zdeňce nejspíš hodně uslyší i ti druzí. Díky šestidílné televizní minisérii Dcera národa, kterou plánují teď v únoru dokončit režiséři Matěj Chlupáček a Cristina Grosan pod hlavičkou společnosti Barletta. Producentské rozhodnutí, proč dnes v době, která přeje ženským příběhům, točit o Havlíčkové, je celkem jasné. Čím ale může být příběh Zdeňky Havlíčkové obecněji relevantní pro dnešek?

Láska a zrada

Dcera národa vzniká pro Canal+. Jde o první „tuzemský“ počin francouzské stanice (v koprodukci s Českou televizí), jenž usiluje o pozornost českého diváka mezi streamovacími společnostmi od loňského dubna. Po Boženě Němcové, které ČT věnovala seriál Božena (2021), je to tak v krátké době další výprava tuzemských tvůrců do 19. století k výrazným, tragickým – nebo tragicky pojatým – hrdinkám. Chlupáček ale údajně jde jinou cestou než tvůrci Boženy, která je příliš „edukativní, konzervativní a akademická.“

Se scenáristkou Lucií Vaňkovou chtějí příběh Havlíčkové, kterou hraje Antonie Formanová, modernizovat hlavně pomocí žánru. Pojmout ho jako „demytizaci národního obrození a teenagerskou komedii ze střední zasazenou do 19. století“. Pokud by osobní divácké preference tvůrců mohly nabídnout nějaké vodítko, co čekat, Chlupáček jako vzor uvádí třeba nadsazený historický seriál Veliká, který se pohybuje někde mezi absurdní komedií a zvrácenou romancí ze dvora ruské carevny.