Když vyhrajete ve svobodné zemi volby a chcete ji na dlouhé roky dopředu ovládnout pro sebe a své mocenské cíle, je to námaha. Potřebujete čas, chytrost a odhodlání. Také dost schopných lidí, kteří chtějí to, co vy, nebo jsou aspoň ochotní vás poslouchat. Bez ohledu na to, kolik spoluobčanů za vámi stojí, protože oslovujete jejich vnitřní strachy a touhy, vždy bude aspoň na začátku spousta těch, kdo se budou bránit. Nesmí vám proto chybět tvrdost a bezohlednost. A nakonec je nutná velká dávka štěstí.
O současné slovenské vládě se někdy říká, že se jí během pár týdnů podařilo podřídit si zemi způsobem, který maďarskému premiéru Orbánovi zabral dlouhé roky. Opatrnost velí tomu zatím nevěřit. Vyhazovat lidi z důležitých pozic, působit chaos, jmenovat na viditelná místa zjevně nekompetentní lidi, to je jedna věc, ale ovládnutí země to ještě není. V tom je Viktor Orbán mnohonásobně dál. Taky se na svou misi připravoval dlouho, široký tým ambiciózních a vzdělaných kádrů ji skutečně prováděl několik let a od té doby své uchvatitelské dílo pečlivě cizeluje.
Něco zničit – pověst, úřad nebo galerii – dovede každý. Skutečně a trvale proměnit vlastní stát však ne. Platí to v malých zemích uprostřed Evropy i ve Spojených státech. Donald Trump před osmi lety jasně říkal, co chce dělat, ale zaprvé byl tehdy ještě trochu politický klaun a zadruhé – nebyl dobře připravený na moc, kterou pak ve volbách získal. Způsobil chaos, ale Amerika se po jeho prohře vrátila do svých minulých kolejí. Jeho dnešní podoba je temnější a klaun je pryč. Jak popisuje Jiří Sobota ve svém obsáhlém článku na stránkách 12–19, tento Donald Trump a lidé kolem něj jsou odhodlaní a především připravení. A zdá se, že mají na své straně i zbylé potřebné ingredience. Pokud zvítězí, Ameriku promění. V Jiřího textu se dočtete i to, co může svět v tom případě očekávat.


„Postupně vyplynulo, že bych tady s tím chtěl něco dělat,“ říká kolegovi Petru Horkému ornitolog Vojtěch Šťastný, který je dokladem, že svět se dá změnit i jinak než ovládnutím soudů a podřízením si armády a tajných služeb (například). Něco dělal s prapodivnou krajinou kolem Turnova. Hory na dohled, skalní města na dosah a vysušená pole všude kolem. Vojtěch Šťastný strávil několik let svého života tím, aby sem vrátil dávný mokřad, a tohle malé popostrčení rozběhlo obnovu zdejšího hmyzího, ptačího a obojživelného života. Je to maličkost. Jak vám Petr na stránkách 36–40 popíše, takových maličkostí bude v příštích letech přibývat, Unie z obnovy přírody – po dlouhém a těžkém boji – učinila pro své členské státy povinnost.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu