Život jedné tiché manželské dvojice může připomenout stovky, možná i tisíce skromných hrdinů, o jejichž činech se už třeba ani nikdy nedozvíme.
František Makovský se narodil roku 1897 v obci Borová u Poličky v rodině krejčího jako nejmladší z pěti dětí. Všichni sourozenci odešli postupně za prací do Německa, kam už ve čtrnácti zamířil také on. V Duisburgu se vyučil krejčím, později se živil jako havíř v Porúří. První světovou válku prožil na frontě a po návratu domů nastoupil k československému četnictvu.
Oženil se, založil rodinu. V rámci služby jej brzy odveleli na Podkarpatskou Rus, kde strávil 19 let. První republika však skončila a rodina Makovských se v roce 1939 vrátila zpět do Čech za dramatických okolností: Františka Makovského zajali Maďaři, když vykonával službu jako velitel Stráže obrany státu operující na československo-maďarské hranici.


Byl odsouzen k smrti. Nakonec však skončil „jen“ v maďarském trestaneckém lágru v Nyiregyháze, odkud byl po několika měsících transportován domů. Manželka se čtyřmi dětmi – nejmladšímu byly teprve dva měsíce – musela okamžitě po jeho zatčení opustit Podkarpatskou Rus (i právě dostavěný dům). Putovala v nákladním železničním vagonu jedinou tehdy možnou evakuační trasou – přes jižní Rumunsko, Maďarsko a Rakousko.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu