Trojitý problém s banánem

Ta otázka na hlavní hrdinku se neustále vrací, protože v téhle knize není nic stabilní. KDE TEĎ JSI? ptá se protagonistky románu Tisíckrát obejít strach s železnou pravidelností neznámý hlas a pokaždé se od ní dočká jiné odpovědi. To „kde“ totiž může být zeměpisné: ve Spojených státech, ve Vietnamu, v Maroku, ve vyhlídkové restauraci berlínské Televizní věže. Nebo se to může týkat toho, kde se právě nachází ve svém životě. V dětství, v dospívání, nebo v současnosti?  Každou chvíli je někde, ale dlouho se tam nezdrží.

Román Tisíckrát obejít strach německé spisovatelky – ale také divadelní autorky a muzikantky – Olivie Wenzel z roku 2020 byl ve své zemi nominován hned na několik cen pro debutující a vyvolal debaty spojené jak s jeho formou, tak obsahem. Nyní vychází i v českém překladu nedlouho poté, co zde Wenzel hostovala na festivalu Svět knihy.

Wenzel vypráví ve své prvotině autofikční příběh mladé východoněmecké ženy, kterou tmavá barva pleti staví do situací, v nichž je vždy ta jediná, ta nezařaditelná. Jak při setkání s neonacisty během letního koupání v Německu či při výletu do Polska, kde jen tak tak unikne útoku místních, tak při setkání s Afroameričany během volební noci, během níž místo Hillary Clinton zvítězí Donald Trump.

Chvílemi je černoška, na niž si ukazují, chvílemi je to ale zase sebevědomá Evropanka, která má privilegia zajištěná německým pasem. Skáče sem a tam, vzpomíná na svého předčasně zemřelého bratra, na otce z Angoly i na svoji matku, kromě vzpomínek se s ní po letech setkává. Přemítá, jaké to muselo být vychovávat černošské dítě v NDR. Klasický lineární děj chybí, namísto něj je tu jen spousta otázek po identitě, minulosti a rodinných tajemstvích, na něž se Wenzel pokouší ve střípcích odpovědět. „Ráda pracuji s klíčovými slovy,“ vysvětlovala v rozhlasovém rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk Kultur. „Říkám věci jako: Rasismus, co znamená být černý, co znamená být bílý, Německo, východní Německo, automat na sušenky, těhotenství, NDR, vzpomínky, fotografie.“