Anglicky už v první třídě? Plán ministra školství zatím naráží

Pro řadu dětí a dospívajících už je angličtina „jejich“ jazykem, ale jinak máme pořád s mezinárodně nejpoužívanějším prostředkem dorozumívání potíže, například podle průzkumu vzdělávací instituce Education First patří Česko k nejhorším v Evropě. Přesto se obvykle kolem pokusu tuto situaci řešit strhne diskuse. Se změnou většina zainteresovaných souhlasí – ale shoda už není na tom, zda má české školství odpovídající podmínky pro novinky, jako je aktuálně debatované zavedení povinné angličtiny už pro prvňáčky. 

Větší opatrnost

Ministr školství plán ohlásil tak trochu mimo sezonu; v době, kdy učitelé a učitelky nabírají síly na další školní rok. Mikuláš Bek (STAN) v polovině léta oznámil na sociálních sítích plán posunout výuku cizích jazyků do dřívější doby, než tomu bylo doposud – angličtinu povinně od první třídy základní školy, případně už od posledního roku školky, a druhý jazyk od šesté třídy. Jde o jednu z navrhovaných změn nové verze rámcového vzdělávacího programu, která se aktuálně diskutuje a má být hotová do konce roku.

Bek se odvolává zejména na zprávu z dílny Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu, která kromě sedmadvaceti zemí EU zkoumala také situaci v Albánii, Norsku, Švýcarsku nebo Turecku. V posledních dvaceti letech se ve dvou třetinách ze zkoumaných zemí délka povinné výuky cizího jazyka prodloužila, a to o jeden rok až sedm let. „Ve všech případech bylo toto navýšení způsobeno snížením věku, od něhož první cizí jazyk začíná být povinným předmětem,“ konstatuje zpráva Eurydice. Z analýzy také vyplývá, že ve většině vzdělávacích systémů se děti začínají učit cizí jazyk právě ve věku šesti až osmi let, přičemž například v Řecku, na Maltě nebo v Polsku si děti k mateřštině přidávají další řeč ještě dříve.