Globální, nikoli temný středověk

Válka ve středověku se – alespoň na první pohled – nezdá být zrovna interesantní četbou, pokud člověk není nadšeným fanouškem vojenských dějin. Navíc v rámci seriózní odborné produkce existují nikoli ještě beznadějně zastaralé české překlady na podobné téma od světoznámých autorů. V roce 2004 vydalo nakladatelství H&H Válku a mír ve středověku od německého profesora historie Norberta Ohlera a ve stejném roce Argo publikovalo Válku ve středověku, jejímž autorem byl francouzský medievista Philippe Contamine. A to odhlížíme od specializovaných knih věnovaných rytířstvu a křížovým výpravám a od nepřeberného množství templářské literatury rozličné kvality.  

Americký historik Stephen Morillo, jehož Válku a konflikt ve středověku právě vydalo nakladatelství Pulchra, se těší patrně menšímu věhlasu než oba jmenovaní. Zároveň však představuje mladší generaci badatelů a nabízí odlišnou perspektivu. Zatímco obě výše jmenované práce byly ryze eurocentrické, Morillo usiluje o zobrazení globálního středověku. Reflektuje tak silnou soudobou tendenci v dějepisectví směřující k začlenění národních a evropských dějin do širších procesů. 

Konec zažité představy 

Ačkoli pojem středověk je bytostně evropským novověkým vynálezem pro označení údajně temného tisíciletí po pádu římského impéria, autor ho transformuje do podoby časové kategorie. Aby jej odpoutal od eurocentrického dědictví, pomůže si environmentálními dějinami. Globální středověk je tak uvozen pozdně antickým klimatickým ochlazením a pandemií, jež v evropských dějinách dostala název justiniánský mor. A tato epocha končí obdobně: nástupem malé doby ledové a pandemií moru ve 14. století (tzv. černá smrt).