ČTK a česká dějinná nekompetentnost

V sobotu 24. srpna se u příležitosti nadcházejícího výročí SNP sešli na česko-slovenském pomezí na vrcholu Javoriny v Bílých Karpatech potomci protinacistických odbojářů a lidí nacisty pronásledovaných z obou stran hranice. V závěru setkání vydali přítomní společné prohlášení k ruské agresi proti Ukrajině. Připomněli v něm 23. srpen 1939, kdy se nacisté s komunisty spikli proti Evropě, společně napadli Polsko a rozpoutali druhou světovou válku: „Putinovo Rusko napadlo Ukrajinu v rozporu s Chartou OSN, na které je založen mezinárodní řád po druhé světové válce, a v duchu sovětsko-nacistického paktu ,rozděl a panuj‘, který stál na jejím počátku,“ stojí v prohlášení, které spolupodepsali bývalý český premiér Petr Pithart, bývalý slovenský ministr kultury Ladislav Snopko nebo biskup Václav Malý. 

V neděli dopoledne bylo prohlášení posláno ČTK, která k tomu žádnou zprávu nevydala. Na můj dotaz proč, mi odpověděl zástupce šéfredaktorky Zdeněk Veit, že „nesplňovalo nároky na aktuálnost agenturního servisu“ – poslali jsme ho prý s denním zpožděním! 

Válka proti Ukrajině je ovšem aktualita číslo jedna minimálně od 24. února 2022. Dvanáctihodinová „aktuálnost“ v podání ČTK je nejen urážlivá vůči odkazu těch, kteří bojovali proti nacistům za svobodné Československo a rodinám pronásledovaným nacisty ať už z rasových nebo politických důvodů. Je to také ignorance a neschopnost nahlédnout závažnost celého problému. 

Napsal jsem o tom generálnímu řediteli ČTK Jaroslavu Kábelemu, který se v odpovědi ohradil, že zprávy o akcích na podporu Ukrajiny v žádném případě necenzurují. To ovšem nebylo (není) meritum věci. Problém je v „dějinné“ nesvéprávnosti české společnosti, v tomto případě zastoupené ČTK. Vychází z neschopnosti vidět problém v dějinném kontextu, který jen současná ruská agrese s tradiční brutalitou zaktualizovala. ČTK zpravuje (stejně jako nezpravuje) o válce na Ukrajině, aniž by si byla vědoma historických souvislostí, které jsou v celé věci zásadní. Díky setkání na Javorině měla ČTK příležitost spojit akce na podporu napadené Ukrajiny s tradicí protinacistického odboje. Nevyužila toho jednoduše proto, že stále vězí v zajetí školního (komunistického) dějepisu. Není sama. Názor, že Rudá armáda Československo v roce 1945 osvobodila, který je základní výbavou ruských imperiálních ambicí (ty se projevily už v roce 1939, pak 1945, 1968 nebo 2022), zastává dodnes značná část české společnosti. Běžně o tom píší média či hovoří politici, aniž by se někdo proti tomu důrazně ohradil, jako tomu je například v sousedním nepokořeném Polsku. ČTK je v tom jen české páté kolo u vozu.