Když kvete dlouhověkost

Na světě jsou místa, kde dlouhověkost kvete víc než jinde. Vysoká koncentrace svěžích devadesátníků i stoletých přitahuje vědce, aby přišli na kloub téhle pozitivní anomálii. Nejprobádanějšími lokalitami jsou japonská Okinawa a provincie Nuoro na italské Sardinii, za zóny dlouhověkosti jsou považovány také řecký ostrov Ikaria a kostarický poloostrov Nicoya.

Meditace v záhonu

Na předních příčkách seznamu, co dlouhověkosti napomáhá, výzkumy uvádějí hlavně stravu: málo masa, hodně zeleniny, ovoce a luštěnin i ořechů a také ryb – a spoustu čisté vody. To zase není takové překvapení. Ukázalo se ale také, že kromě složení jídelníčku dlouhověkost pozitivně ovlivňuje i to, když si lidé jídlo sami pěstují, případně sbírají. V tu chvíli mají šanci na vyšší dožití. 

Tenhle zajímavý aspekt potvrzuje i pracovní psycholožka Beáta Holá. „Když si sama pěstuji a zpracuji jídlo, pokryji tím hned několik oblastí, které mi pomáhají kompenzovat stres, zabraňovat vyhoření a budovat životní stabilitu a odolnost. Odreaguji se, oprostím hlavu od pracovních záležitostí,“ dodává a pokračuje: „Současně je tady aspekt mindfulness, tedy vnitřní přítomnosti v daném okamžiku, neutíkání do minulosti ani budoucnosti. Musím se soustředit, abych věci správně zasadila, ostříhala, vyvázala, sklidila. To pomáhá čistit hlavu od nepříjemných nánosů.“