Explodující pagery v Libanonu jsou ukázkou síly. I strachu

Úterý 17. září, 15.30. Po celém Libanonu se rozeznívají tisíce pagerů, zařízení určených k rychlému sdílení krátkých textových zpráv. Po pár vteřinách všechny explodují – záběry z bezpečnostních kamer kolující na sociálních sítích ukazují, jak lidem vybuchují zařízení v kapse třeba v obchodě s potravinami a na jiných veřejných místech. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví 12 lidí při explozích umírá, z toho podle dostupných informací dvě děti. Asi 3000 lidí je zraněno – většina z nich jsou členové libanonského hnutí Hizballáh, kteří malá zařízení využívali ze strachu z možného odposlouchávání sofistikovanějších přístrojů, hlavně mobilů. Mezi zraněnými jsou ale také lidé, kteří pagery používají v práci – třeba lékaři a zdravotnický personál. Libanon ovládne chaos – záchranáři jezdí od případu k případu, nemocnice jsou zahlcené zraněnými lidmi. Hned druhý den začínají v Libanonu podobně explodovat vysílačky – dohromady exploze komunikačních zařízení připraví o život nejméně 37 lidí. Hizballáh představuje nejvlivnější politickou a vojenskou sílu v Libanonu a z těchto útoků obviňuje Izrael. Vůdce hnutí Hasan Nasralláh slibuje odplatu. 

Izrael jako vždy nepotvrzuje ani nevyvrací, že stojí za útokem – je ale vcelku jasné, že tomu tak je. Ve čtvrtek podezření potvrzují zdroje z amerických bezpečnostních služeb, které citují The New York Times. Izrael podle těchto informací soustavně a dlouhodobě pracoval na tomto rozsáhlém útoku na členy hnutí Hizballáh. A to skrze fiktivní firmu BAC Consulting registrovanou v Maďarsku, která s pověřením tchajwanského producenta, firmy Gold Apollo, vyráběla speciálně pro Hizballáh zařízení s malým množstvím trhaviny pentrit. Celý svět si ale teď klade otázku, proč Izrael zvolil tuto taktiku a co je jejím cílem.

Příprava na válku?

Útok okamžitě vyvolal vyostřené debaty o tom, co ještě lze považovat za legitimní způsob boje a co ne – mnozí zastánci Izraele poukazují na to, že útok byl velmi cíleně naplánován, většina ze zasažených byli členové hnutí Hizballáh, které spolu se svými spojenci, zejména Íránem nebo Hamásem, systematicky usiluje o zničení Izraele. Šíře akce ukazuje, jak velký vliv Hizballáh má a nakolik rozrostlý v Libanonu je. Útok však zranil a zabil i lidi mimo militantní skupinu – chirurgicky přesný tedy nebyl a kritici zásahu poukazují na to, že se smrtí a mrzačením civilistů musel jeho původce dopředu počítat. Nabízí se také otázka, co bylo vlastně jeho cílem – zřejmě nemělo jít o systematické zabití stovek a tisíců členů Hizballáhu – trhavina v pagerech v naprosté většině případů lidi „jen“ zranila. Izrael se tak zřejmě snažil těžce narušit komunikaci militantní skupiny, uvrhnout ji v chaos a ukázat, co všechno dokáže. Tedy mimo jiné i to, že je schopen zasáhnout proti svým nepřátelům kdykoli a jakkoli nečekanou cestou.