Bere politický vítěz vše?

Bývalý a možná i budoucí premiér Andrej Babiš ve sněmovně přednesl svou další politickou báseň. Nesourodému toku myšlenek by se dalo jen zasmát, kdyby ve slovech šéfa opozice stále častěji nezaznívaly temné tóny. Babiš předvádí smršť zloby, do které vtahuje stále další a další nepřátele. Vlastně kdokoli, kdo zastupuje liberálnější část společnosti, je pro něj terč. Takže například o šéfce Národní galerie (která je mimochodem o dost mladší než on) mluví jako o bábě. Šéfa České televize vyzývá, aby zatočil s mladým novinářem, který si dovolil mu položit nepříjemnou otázku. A tak podobně.

Těžko posoudit, jestli je to náhoda, či přímá inspirace, ale Babiš zní stále podobněji jako slovenský premiér Robert Fico. Ten se teď na Slovensku snaží naplnit Babišův sen, tedy přetvořit státní instituce k obrazu svému. Když se rozhodl ve zkráceném řízení zrušit slovenskou speciální prokuraturu, nepokoušel se nabízet věcné argumenty, ale jen mrazivě řekl: „Politika je o moci a toto je mocenské rozhodnutí.“ Což ve čtvrtek v mimořádném vystoupení v parlamentu kritizovala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Přizpůsobování systému svým vlastním zájmům se u našich sousedů odehrává ve všech sférách, tedy i v kultuře. Vládní politici například přicházejí s novelou, která když projde, umožní vládě vyhodit bez uvedení důvodu ředitele či ředitelky státních a příspěvkových kulturních institucí. Bez odůvodnění a výběrového řízení pak bude moci vládnoucí garnitura i jmenovat jejich nové šéfy.