V Davosu se všichni zajímají o prezidentské volby v USA

Rozhovory v chladném horském vzduchu ve švýcarském Davosu se neustále stáčejí k jedinému tématu. „V roce 2024 budou ve světě volby v asi padesáti zemích,“ řekl mi bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt. „Ale všichni mluvíme jen o jedněch: o těch v Americe.“

Američané se v cizině často zabývají jen vlastní politikou a své zahraniční protějšky nudí dlouhými diskusemi o stranické politice v Senátu nebo o šancích některého nového guvernéra. Tentokrát však zjišťují, že jejich vnitřní politické drama Američany unavuje, zatímco cizinci zmítá panika kvůli tomu, co se může v listopadu stát.

Americké volby se konají v rozhodující chvíli. V celém světě vidíme různá ohrožení mezinárodního řádu založeného na pravidlech, jenž lidstvu dobře sloužil desítky let. Evropě hrozí, že nejkrvavější konflikt, jaký tento kontinent zažil od druhé světové války, rozvrátí její bezpečnostní systém. Írán a jeho spojenci – Hamás, Hizballáh, Hútíové a jiní – na Blízkém východě testují svou schopnost narušit rovnováhu sil v regionu. A v Asii je největším dlouhodobým narušením vzestup Číny, k níž je třeba přiřadit i zrychlující se zbrojení a stále agresivnější rétoriku Severní Koreje.

To vše znamená zkoušku vůle Spojených států, které se snaží mobilizovat své spojence v Evropě, Asii a na Blízkém východě, aby jim pomohli odstrašit tyto hrozby a vyřešit krize. Mnozí spojenci však mají obavy, aby se Spojené státy v listopadu nerozhodly, že už toho bylo dost. Že tyto problémy zásadně neohrožují bezpečnost USA, a proto nemá cenu se jimi zabývat. Tento strach přiživuje velká část výroků Donalda Trumpa a některých jeho nejbližších ideologických společníků – od Tuckera Carlsona po Viveka Ramaswamyho.