Hněv se stává životním postojem, který otřásá západní společností. Jak mu čelit?

Ať se podíváme kamkoli, všude narůstá pocit hněvu a na vzestupu jsou politici, kteří se na něm přiživují. Alternativa pro Německo, Donald Trump v USA nebo pravicoví populisté ve Francii – ti všichni těží z rostoucí nespokojenosti s převládajícím způsobem politiky.  

Tento pocit frustrace roste téměř ve všech průmyslových zemích, což doložil výzkum amerického Pew Research Center z počátku letošního roku. Více než 13 tisíc lidí ve dvanácti zemích bylo dotázáno, co si myslí o stavu demokracie ve své vlasti. Výsledek? V devíti zkoumaných zemích spokojenost ve srovnání s rokem 2021 poklesla, v Německu rovnou o jedenáct procentních bodů, a nikde se nezvýšila. Na otázku, co by se mělo změnit, pak téměř všude nejčastější odpověď zněla: Jsou potřeba jiní, lepší politici. Odkud se tato nespokojenost bere?  

„V posledních měsících jsem cestoval po Durynsku. Byl jsem šokován mírou naštvání proti ,těm nahořeʻ, nenávisti k demokratickým politikům a institucím,“ píše bývalý sociálnědemokratický předseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse v časopise Publik-Forum o východoněmecké spolkové zemi, kde vyrostl. Na začátku září se zde AfD stala nejsilnější stranou zemských voleb. 

 O tři týdny později se volilo v Braniborsku – opět na východě Německa a opět byla ve vzduchu cítit spousta hněvu. Stávající ministerský předseda, sociální demokrat Dietmar Woidke, se dokonce před hlasováním zlobil na vlastní stranu, protože podle něj příliš dlouho nebyla schopna změnit migrační politiku. AfD po řadu měsíců vedla ve volebních průzkumech a měla šanci stát se i v Braniborsku nejsilnější stranou (nakonec skončila o dva procentní body druhá, Woidkeho SPD uhájila první místo – pozn. red.).