Události v kultuře

Událost týdne

V záplavě dramatických zpráv o formě naší současné vlády přišla minulý týden alespoň jedna uklidňující. Ministerstvo kultury bude mít v příštím roce rozpočet 21,3 miliardy korun. Je to vůbec poprvé, co se tahle částka dostala přes dvacetimiliardovou hranici, letos byla o 4,7 miliardy nižší. Není tedy divu, že si ministr Martin Baxa pochvaluje, jak jeho jednání na vládě dopadlo a že výsledek považuje za „velký úspěch“. Na druhou stranu: vzhledem k astronomickému nárůstu výdajů celého státního rozpočtu nepokoří Baxovo ministerstvo ani s tímto historickým maximem dlouhé dekády vzývanou metu, kdy by chtělo pro kulturu alespoň jedno procento z celkových veřejných výdajů. To by musel pro příští rok rozpočet ministerstva narůst alespoň na 23,3 miliardy.

Sympatické je, že během představení dohodnuté částky ministerstvo vyhlásilo za své priority „širokou oblast od živého umění po ochranu kulturního dědictví“. V jádru sice může jít o pouhé kladení slov za sebe, nicméně dosud se v Nostickém paláci ze zásady kulturním dědictvím začínalo a živým uměním končilo. Teď je to naopak. Svou roli v tom může hrát i pozorování aktuální situace na Slovensku: tam tvůrci a tvůrkyně živého umění od politické vrchnosti v poslední době slyší, že je s jejich podporou amen, tedy je v takové chvíli dobré říci, že u nás se od nich – zatím – ruce ze strany státu rozhodně pryč dávat nebudou.

Věčně podfinancované příspěvkovky ministerstva dostanou příští rok o 804 milionů navíc, filmové pobídky budou navýšené o 200 milionů, na obnovu a záchranu zmíněných památek půjde o 210 milionů víc než letos. Baxa uvedl, že pokud by se z jeho rozpočtu odečetly náhrady církvím (půjde o 3,7 miliardy), meziročně se navýšil o skoro 35 procent. K tomu si pomalu může odškrtnout splnění schválení nového zákona o veřejných kulturních institucích, který podepsal prezident Petr Pavel a jenž má zásadním způsobem zvýšit autonomii dosavadních příspěvkových organizací odkázaných čistě na libovůli lidí, kteří ministerstvo řídí.