Ve stínu: humanitární katastrofa v Pásmu Gazy mizí z titulních stránek. Utrpení jeho obyvatel ale trvá
Stovky tisíc lidí v uprchlických táborech v oblasti s hrůzou očekávají zimu. Mírová jednání však nikam nevedou
V této konzervě pěstuji měsíční fazole. Docela se jim podle mě daří,“ říká mladý muž ve videu na Instagramu, zatímco prstem ukazuje na pár centimetrů vysoké zelené rostlinky v plechovkách stojících v písku vedle plachty stanu. Pak telefonem zabírá malou plochu písku hned vedle. „Sem jsem zasadil vodní melouny,“ dodává. O pár týdnů později zase v jiném videu představuje svůj plastový miniskleník, který pro své rostliny vyrobil – melouny už v něm mají listy, a dokonce i pár květů.
Muhammad „Medo“ Halímí, devatenáctiletý Palestinec, žil ve vlastnoručně vyrobeném stanu v uprchlickém táboře Mavásí v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Od května ve videích na Instagramu a TikToku pravidelně ukazoval, jak vypadá jeho život. Dodnes nasbíral několik stovek tisíc sledujících. Natáčel jednoduše to, co během dne dělal – třeba jak čekal v dlouhé frontě na pitnou vodu, jak si s trochou mýdla pral oblečení ve kbelíku nebo jak si připravoval jednoduchá jídla na ohni. Ve svých videích popisoval třeba i to, jak na jihu oblasti funguje hromadná doprava. „Palivo je nesmírně drahé, v přepočtu skoro 40 dolarů za litr. Někdy místo benzinu nebo nafty lidé používají slunečnicový olej,“ vysvětloval ve videu Halímí. „A když silnice nejsou sjízdné pro normální vozidlo – což je dost často –, jsou tu osli. Této formě dopravy říkáme ,rychle a zběsile‘,“ dodával s úsměvem velmi dobrou angličtinou.
Halímí pocházel z města Gaza. Před začátkem izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy byl studentem střední školy v Texasu. Na rok se totiž dostal do Spojených států díky americkému stipendijnímu programu pro mladé lidi z převážně muslimských zemí. Když se vrátil domů, začal studovat ve městě Gaza politologii a ekonomii. Jenže pak přišlo bombardování. Jeho rodina se nejdříve přesídlila do tábora v Chán Júnisu, později ještě jižněji, do Rafahu. Odtamtud se po téměř dvou měsících přesunula do Mavásí a právě tam Medo začal natáčet, aby ukázal, jaký je jeho život ve stanu, s minimem peněz a všeobecným nedostatkem. Doufal také, že pokud bude mít jeho obsah na sociálních sítích úspěch, vydělá nějaké peníze (založil crowdfundingovou kampaň), které by pak využil pro záchranu sebe a svých blízkých.


Jako statisíce jiných lidí touží z Pásma Gazy se svou rodinou někam odejít. Asi před měsícem se Medo Halímí vydal do stanové internetové kavárny, aby si nabil svůj laptop a telefon. Dostříhal video, ve kterém, jako vždy, ukazoval svůj normální život. Nedlouho poté, co jej nahrál na sítě, byl zabit při izraelském náletu na město. V internetové kavárně jej zasáhla střepina do hlavy a o pár hodin později zemřel v nemocnici v Chán Júnisu. Medo Halímí byl jedním z příbližně 42 tisíc lidí, kteří v oblasti podle tamních úřadů kontrolovaných Hamásem od začátku izraelské ofenzivy zemřeli. Světová pozornost se momentálně upírá spíše do Libanonu, kde Izrael vede válku proti militantnímu hnutí Hizballáh. V Gaze lidé už téměř rok živoří v nesnesitelných podmínkách, ve stanech, s nedostatkem jídla, léků i dalších základních potřeb. Konec tohoto utrpení je v nedohlednu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu