Žijeme v nejnebezpečnějších časech od konce studené války

Napětí na Blízkém východě roste, ale mějte na paměti, že je to jen jedno ze tří míst na světě, kde se revizionisté snaží zvrátit mezinárodní řád. V Evropě pořád řádí válka a v Asii zrychluje nový hrozivý kolotoč. Kvůli nim se nacházíme v nejnebezpečnějších časech od konce studené války.

Na Blízkém východě pramení dnešní napětí ze souboje Íránu a amerických spojenců, Izraele a některých států v Perském zálivu. Írán je relativně slabý hráč. Bojuje ale asymetricky, prostřednictvím milic a ozbrojenců, které roky podporuje – Hizballáh, Hútíové, Hamás a skupiny v Iráku a Sýrii, ti všichni závisejí na íránských penězích a zbraních. Všichni přispívali k proudu neustálých malých útoků na Izrael a někdy i na monarchie v Zálivu, ještě před útokem Hamásu ze 7. října.

Tento tlak má hmatatelné důsledky. Izrael a Perský záliv musí být ve střehu a celý region je stále nervózní. Obchod byl událostmi po 7. říjnu obzvlášť zasažen. Podle červnových čísel poklesl provoz nákladních lodí v Rudém moři o 70 procent. Řada aerolinek přestala létat do Izraele. Emirates, dubajská společnost, nedávno zrušila lety do Iráku a Íránu. Další hútíjský útok na saúdskoarabská ropná zařízení by vystřelil ceny ropy do nebes.

Zavedený řád věcí je na Blízkém východě v ohrožení, a to samé platí pro Evropu. Ruský vpád na Ukrajinu je klasická agresivní válka, vedená tím, čeho má Rusko dostatek – tradiční vojenskou silou. Je to ale také snaha obrátit vzhůru nohama evropskou bezpečnostní strukturu, kterou stvořily a hlavní roli v ní hrají Spojené státy. Pokud by Rusko se svou agresí uspělo, znatelně by to ohrozilo evropskou stabilitu, která vznikla po roce 1945 a po roce 1989 ještě posílila. Ruský prezident Vladimir Putin by ruské imperiální ambice prosazoval v Gruzii, Moldavsku, možná i v Pobaltí, či dokonce v Polsku.