Aliance by měla na Ukrajině nasadit vojáky

Ruská agrese na Ukrajině vstoupila do další fáze, když Rusko poprvé od napadení svého souseda v roce 2014 vyslalo na bojiště oficiálně vojáky z dalšího státu, konkrétně Severní Koreje. Diktátorský režim v Pchjongjangu neposílá své muže umírat na Ukrajinu zadarmo, podle zjištění ukrajinských a jihokorejských zpravodajců za to KLDR od Moskvy požaduje například technologie pro zlepšení schopností svých jaderných zbraní, kterými ohrožuje Jižní Koreu a Japonsko. Stejnou akčnost jako Rusko teď musí projevit západní spojenci Ukrajiny, jejichž dobře zvolená odpověď může pomoci válku ukončit, nebo minimálně vychýlit dramatické dění na frontě znovu ve prospěch Ukrajiny. 

Citelná reakce

KLDR posílá na Ukrajinu 12 tisíc mužů, mají být, uvádějí Ukrajinci, nasazeni v příhraniční ruské oblasti kolem Kurska, kterou v létě Kyjev obsadil ve snaze ulehčit svým těžce zkoušeným jednotkám na východoukrajinském Donbase, kde Rusko v posledním roce setrvale, byť za cenu vysokých ztrát postupuje. Severokorejská posila se údajně skládá z velmi dobře vycvičených vojáků, od kterých si ruský diktátor Putin slibuje, že mu pomohou vytlačit Ukrajince z ruského území, a ještě více urychlí ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny. 

Před Evropskou unií a velením NATO nyní stojí otázka, co udělat, aby k tomuto vítěznému Putinovu scénáři nedošlo. Jasnou odpověď na vznik válečnické koalice Moskva-Pchjongjang přináší návrh litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise. Ten přišel s tím, že Severoatlantická aliance se musí začít vážně zabývat únorovou výzvou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby NATO vyslalo na Ukrajinu některé své jednotky. Vojáci Aliance by podle Macronova plánu měli cvičit přímo na Ukrajině tamní vojáky, po zapojení Severokorejců do ruské válečné mašinerie by ale NATO mělo zvážit i přímou účast ve frontových oblastech.