Jaké největší výzvy vyplývající z amerických voleb vidíte pro střední Evropu, ať už dopadnou jakkoli?

Je to přesně to, co stojí ve vaší otázce „ať dopadnou jakkoli“. Myslím si, že největší výzvou je právě ono být připraven na obě alternativy, zachovat si chladnou hlavu a myslet strategicky, až budeme znát jejich výsledek. Jsme součástí Evropské unie, máme za sebou naši zkušenost s totalitarismem 20. století. Právě ta by nás měla vést k odhodlání dělat vše pro to, ať už se stane americkým prezidentem Harris, nebo Trump, aby Evropa byla na současné dějinné křižovatce dostatečně silná, schopná ubránit samu sebe a obhájit hodnoty, které má zapsány ve svém rodném listu. I po amerických volbách budeme spolu se Spojenými státy patřit do kulturního okruhu západní civilizace a jako Evropané budeme mít spoluodpovědnost za její budoucnost. Proto i nadále bude zapotřebí vést spolu dialog a udržovat co nejsilnější transatlantickou vazbu.

Předně musím uvést, že mé osobní obavy z výsledku amerického volebního klání jsou úzce svázané s jejich výsledkem – pokud vyhraje Harris, obávám se možnosti násilných protestů proti výsledku jako takovému. Pokud zvítězí Trump, obávám se mnoha jiných věcí. Upustíme-li ale od spekulací nad konkrétními scénáři, tak mě z pozice střední, potažmo celé Evropy znepokojují dvě věci. Jednak se bojím utuchající americké ochoty masivně podporovat Ukrajinu v boji proti ruské invazi a toho, že Evropa nebude s to USA v tomto ohledu efektivně a rychle nahradit. Pak se bojím toho, že pnutí mezi USA a Evropou v oblasti ekonomické spolupráce a cel povede k celkovému ochlazení transatlantických vztahů a snížení ambicí obou partnerů urgentně řešit globální klimatickou krizi skrze multilaterální a citlivou spolupráci s ostatními zeměmi světa.

USA jsou náš důležitý spojenec a je v našem zájmu, aby tento vztah pokračoval. Proto ať už vyhraje Donald, nebo Kamala, máme se snažit spojenecký svazek zejména v rámci NATO udržovat silný. Musíme vzít také na vědomí trendy, jež Ameriku mění bez ohledu na to, kdo vyhraje. USA budou víc na řešit domácí problémy. Tím, jak se v USA mění demografie, posouvají se i geografické priority. S měnícím se rozložením sil ve světě se bude hledat rovnováha v multipolaritě, nebude dost sil ani vůle řešit každý světový problém. Hlavním konkurentem pro ně bude Čína, ne Rusko. Bezpečnostní závazky a nestabilita na Blízkém východě mohou poutat víc jejich pozornosti než východní Evropa. Z toho vyplývá, že se Evropa o sebe musí víc starat, vydávat víc prostředků na obranu, víc investovat do průmyslového a technologického rozvoje, a ne ho dusit a škrtit zbytečnými regulacemi.

Je obtížné zobecnit dopad amerických voleb na střední Evropu, aniž bychom mluvili o vítězi, jelikož zahraničněpolitické plány kandidátů jsou velmi odlišné a výrazně ovlivní americkou politiku v regionu. Jde především o otázku podpory Ukrajiny proti ruské agresi a poskytnutí potřebných bezpečnostních záruk prostřednictvím stabilního amerického angažmá v NATO. Dlouhodobým trendem, který volby přímo nezmění, je oslabování transatlantického partnerství mezi USA a Evropou, spojené s tím, že obě strany se více uzavírají do řešení vlastních problémů a nechtějí se výrazně angažovat v partnerství. Tento trend může mít negativní vliv na vzájemný obchod, přičemž Česká republika, klíčově navázaná na Německo, by mohla pocítit jeho dopady.